Ušetřil jsem pár tisíc za letenky! Takto (a podobně) se chlubí nedávno zvolený předseda Sněmovny Tomio Okamura na sociálních sítích. Škrtneme pár desítek milionů za platy ústavních činitelů! Bije se v prsa koalice ANO, SPD a Motoristů.
Popřípadě přidávají: Zatočíme s „politickými“ neziskovami! Tím vším se uspoří stovky milionů, maximálně nižší jednotky miliard. Tohle rozpočet opravdu nezachrání. Zato nové výdaje ve výši stovek miliard mu mohou pořádně pustit žilou. Jde tu jen o populismus. A pořádně drahý.
Už to vážně začíná být otravné. Koaliční politici nás doslova bombardují přihlouplými slogany, jimiž sugerují národu, jací jsou pašáci a skvělí hospodáři. „Sněmovna už nebude cestovka“, vykřikuje Okamura a vymezuje se vůči bývalé předsedkyni. Jenže za ní tvořil rozpočet na zahraniční cesty pouhých osmnáct milionů ročně. I kdyby ho škrtl celý (což jistě neudělá), tak by pak mohl například přidat penzistům závratných šest korun ročně na osobu, tedy padesátník měsíčně.
Evergreenem populistů, kteří nyní zvítězili ve volbách, je „zamražování“ platů ústavních činitelů. Ty by dle nastaveného automatu měly stoupat či klesat přesně podle vývoje mezd v ekonomice. Jenomže neustále pokulhávají, protože se do nich pořád zasahuje. Nyní tu tedy máme další kolo hry „vem poslance u huby“. Kdyby to nakrásně ANO, SPD a Motoristé ještě stihli, tak by se tím příští rok snížily výdaje státu o několik desítek milionů. Což nestačí ani jako dotace na toustovou linku pro Penam.
Nakonec nejvíce by ze „seznamu opatření pro méně bystré voliče“ mohlo vynést uškrcení neziskového sektoru. Když odečteme sport, sociální výdaje, kulturu, zdravotnictví a zemědělství, zbývá tak šest miliard, jimiž stát přispívá nevládním organizacím z oblastí životního prostředí, rozvoje občanské společnosti či podpory lidských práv. Jedině zde lze vystopovat „politické“ neziskovky. Dle konzervativních odhadů by mohly čerpat třetinu koláče, tedy dvě miliardy. Tak to je pecka… Tolik dostává ročně na dotacích Agrofert.
Jak vidíme, nic z barnumsky slibovaných úsporných nápadů veřejným financím nijak nepomůže a celá ta propaganda připomíná reklamu z filmu Absurdistán, kde se neustále opakuje „Hlavně ty elektrolyty!“ Pak tu ještě máme Okamurův „zlatý hřeb“, jímž má být vyhnání Ukrajinců. Čímž bychom ovšem ve skutečnosti o stovky miliard zchudli, protože prakticky všichni, kdo mohou, pracují (je jich přes 200 tisíc, tedy 55 % z celé uprchlické populace, zatímco Čechů pracuje 45 %) a zvyšují český hrubý domácí produkt.
Kdo na tyhle řečičky skáče, musí být hlupák… Zvláště, když kromě vidiny mizivých úspor nabízejí vítězové voleb už jen šílený výdajový mejdan. Rychlejší valorizace penzí bude stát až 30 miliard ročně. Snížení daní vyjde na zhruba 20 miliard (i po započtení údajného zvýšení příjmů díky EET). Plný přesun placení příspěvku za obnovitelné zdroje na stát spolkne až 15 miliard. Zvýšení sociálních dávek, platů učitelů a placení veřejnoprávních médií z rozpočtu mu pustí žilou o zhruba 25 miliard.
Takže to máme suma sumárum 90 miliard korun. Čtyřicetkrát více, než by mohly vynést ony populistické škrty. A právě tolik, kolik dle zástupců ANO, SPD a Motoristů chybí končící vládě Petra Fialy v návrhu státního rozpočtu. Ve skutečnosti chybějí té nové na financování jejích předvolebních slibů. Jenže na takové dárečky prostě nemáme. Ještě budeme litovat odcházející sestavy. Ne, že by konsolidovala veřejné finance úžasným tempem. Přeci jen však dokázala snížit deficit zděděný po své předchůdkyni na polovinu.
Nyní nás zřejmě čeká další kolo bezuzdného utrácení. V důsledku veřejné finance opět těžce onemocní. Pro své ovečky však mají noví vládci placebo: Zatrhneme poslancům zahraniční cesty, zejména do imperialistické západní ciziny. Když se někam pojede, tak na Slovensko (a ještě jen koaliční poslanci, opoziční necháme doma), nebo možná ještě dále na východ. Zmrazíme platy politiků, abychom potěšili závistivce. A dupneme na krk neziskovkám (sice ty tzv. politické neumíme ani definovat, ale v nejhorším sekneme všechny).
Musím se přiznat, že už jsem na tyhle řeči alergický. Jako by je vymýšleli lidé, kteří si myslí, že voliči neumějí ani počítat s procenty a číselnými řády, takže nerozeznají miliardu od milionu a absolutní číslo od zlomku. Nebo snad matematiku obecné školy neovládají ani autoři těchto programových „perel“? V každém případě je jisté, že se zde sází na idiocii. „Daně snížit, penze zvýšit“ volá pomatený král a vše korunuje tvrzením, že ještě zářídí vyrovnaný rozpočet. Snad i malé dítě umí lépe vyjít s kapesným a rozvrhnout si výdaje…
Vše pak uzavírá magická formulka „budeme šetřit na státu, ne na vás“. Má to jedinou vadu: všechny podstatné vládní výdaje (penze, sociální dávky…) slibuje nová koalice zvýšit, takže ve státním opravdu spořit nebude. Leda že by vyházela alespoň deset procent z milionu zaměstnanců placených erárem. Nic takového jsme však z úst jejích zástupů neslyšeli. Možná proto, že mnozí z těch, kteří závisejí na výplatě od státu, patří k jejich voličům? Takže to má odnést skupina „nenáviděných“ – ústavní činitelé, neziskovky, Ukrajinci…
Jenomže těch je málo (a tedy si na nich moc nevezmete) – s výjimkou uprchlíků, těch jsou stovky tisíc, jenomže vydělávají oni na nás. I kdyby prezident, poslanci, senátoři, ministři a premiér nebrali nic, i kdyby se nelétalo na žádné zahraniční cesty, i kdyby neziskové organizace nedostaly ani korunu, ušetří se jen pár procent toho, o kolik chtějí ANO, SPD a Motoristé naopak zvýšit výdaje. Je to takové „ušetříme miliony a oknem vyhodíme miliardy“. Tohle nelze nazvat jinak, než jako oblbování důvěřivých voličů.
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Autor: Martin Schmarcz
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

