Evropská unie má k dispozici 140 miliard eur zmrazených ruských aktiv, které by mohly pomoci Ukrajině. Jenže právě Belgie, kde většina těchto peněz leží, teď brzdí celý projekt. Premiér Bart De Wever chce záruky od ostatních členských států – a ty považují jeho požadavky za nepřijatelné.
Když se 140 miliard stane horkým bramborem
Plán vypadal elegantně: EU využije zmrazená ruská aktiva k poskytnutí půjčky Ukrajině. Většina z celkových 210 miliard eur ruských rezerv leží v belgické společnosti Euroclear. A právě tady začíná problém.
Belgie nechce nést případná rizika sama. De Wever požaduje od ostatních členských států finanční záruky, které by přesahovaly hodnotu zmrazených aktiv, byly vyplatitelné do několika dnů a platily i po skončení sankcí proti Rusku. Chce pojistku na všechno, co by se mohlo pokazit.
„Pokud jsou záruky nekonečné a bez limitů, do čeho se to vlastně pouštíme?“ ptá se jeden z unijních diplomatů. Čtyři další potvrdili, že takový „bianko šek“ je pro jejich země nepřijatelný. Znamenal by totiž, že jejich finanční stabilita může záviset na rozhodnutí soudu, které přijde třeba roky po skončení války.
Právní mina s časovačem
Belgické obavy nejsou úplně od věci. Pokud by Rusko úspěšně zažalovalo EU za použití zmrazených aktiv, někdo by musel peníze vrátit. A protože většina těchto aktiv fyzicky leží v Bruselu, Belgie se obává, že terčem se stane právě ona.
Evropská komise uklidňuje, že celý plán je právně bezpečný a že záruky pravděpodobně nikdy nebudou potřeba. Jenže „pravděpodobně“ není pro belgickou vládu dostatečně silné slovo. Evropská centrální banka navíc odmítla poskytnout záruku a působit jako věřitel poslední instance pro Euroclear. To belgické pozici příliš nepomohlo.
Čas se krátí
Celá záležitost má ještě jeden rozměr: časový. Komise chce právní rámec pro půjčku představit v nejbližších týdnech, aby se stihla schválit na prosincovém summitu lídrů EU. Pokud se tak nestane, Ukrajině by na jaře mohly dojít peníze na financování obrany.
„Pokračujeme v práci, abychom pokryli finanční potřeby Ukrajiny,“ napsala nedávno na síti X předsedkyně Komise Ursula von der Leyen. „Dosáhli jsme dobrého pokroku a plánujeme předložit naše právní návrhy v nejbližší době.“
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas vyjádřila pochopení pro belgické obavy, ale konkrétní řešení nenabídla. „Nezmenšuji obavy, které Belgie má, ale můžeme pracovat na životaschopném řešení,“ řekla novinářům.
Alternativa: více dluhu
Pokud se dohoda nepodaří, nejpravděpodobnější variantou je, že EU vydá další dluhopisy a Ukrajinu podpoří z peněz daňových poplatníků. Právě to většina členských států nechce – raději by využila ruská aktiva.
Paradoxně tak Evropa stojí před situací, kdy má k dispozici desítky miliard eur, které by mohly pomoci Ukrajině, ale nedokáže se dohodnout, kdo ponese riziko jejich použití. Zatímco se diplomaté handrkují o záruky, čas tiká.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
