Aktuálně:

Indie chce mít v každém telefonu svou aplikaci. Dobrovolně povinnou

04.12.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Indie chce mít v každém telefonu svou aplikaci. Dobrovolně povinnou

Indická vláda nařídila výrobcům chytrých telefonů, aby do všech nových zařízení předinstalovali státní aplikaci Sanchar Saathi. Má chránit před kybernetickými hrozbami. Jenže zároveň požaduje přístup k hovorům, zprávám i souborům. A přitom ještě tvrdí, že ji lze kdykoli smazat – přestože nařízení říká, že její funkce nelze omezit ani zakázat.

Vítejte v zemi, kde má přes 1,2 miliardy mobilních uživatelů a kde se právě rodí jeden z nejkontroverznějších experimentů v oblasti digitální suverenity.

Aplikace, kterou nechcete, ale musíte mít

Nařízení indického ministerstva telekomunikací z 28. listopadu dává výrobcům 90 dní na to, aby zajistili předinstalaci aplikace Sanchar Saathi do každého nového telefonu. Aplikace musí být „snadno viditelná a dostupná“ při prvním nastavení. A její funkce nesmějí být omezeny ani zakázány.

Oficiálně jde o nástroj proti kybernetickým hrozbám: ověřuje IMEI čísla, pomáhá najít ztracené telefony, označuje podvodné komunikace. Podle vládních údajů pomohla od ledna 2025 najít přes 700 tisíc ztracených zařízení. Působivé číslo – kdyby nebylo jasné, že aplikace si zároveň žádá přístup k hovorům, zprávám, kontaktům, fotografiím, souborům i kameře. Prakticky ke všemu, co na telefonu děláte.

Ministr telekomunikací Džjotiraditja Scindia rychle ujistil veřejnost, že jde o „zcela dobrovolný a demokratický systém“ a že uživatelé mohou aplikaci „kdykoli snadno smazat“. Jenže nařízení explicitně uvádí, že funkce aplikace nesmějí být omezeny ani zakázány. Jak přesně má uživatel smazat něco, co má být ze zákona nesmazatelné? Tady se logika trochu zadrhává.

Apple versus Nové Dillí

Indie je primárně androidový trh, ale Apple zde má odhadem 4,5 % z 735 milionů chytrých telefonů. A právě Apple se staví proti nařízení nejostřeji. Firma nemá v úmyslu nařízení dodržet a hodlá své výhrady sdělit vládě.

Není divu. Politika Applu dlouhodobě zakazuje předinstalaci jakýchkoli vládních aplikací před prodejem zařízení. Jde o základní princip kontroly nad ekosystémem iOS. Pokud by Apple ustoupil v Indii, otevřel by precedens pro desítky dalších zemí. Indie přitom není osamocená – v srpnu 2025 nařídilo Rusko předinstalaci státem podporované aplikace MAX messenger na všechny telefony a tablety. 

Bezpečnost, nebo dohled?

Indická vláda argumentuje kybernetickou bezpečností. Země má obrovský trh s použitými telefony a běžně se prodávají ukradená zařízení s padělanými IMEI čísly. To je legitimní problém. Je tedy povinná státní aplikace s rozsáhlými oprávněními tím správným řešením?

Skupina Internet Freedom Foundation to formulovala ostře: „Toto mění každý chytrý telefon prodaný v Indii v nosič pro státem nařízený software, který uživatel nemůže smysluplně odmítnout, kontrolovat ani odstranit.“

Indie se nachází na křižovatce digitální transformace a rostoucích kybernetických hrozeb. Snaží se modernizovat infrastrukturu, chránit občany. Zároveň ale vytváří precedens, který může vést k plošnému sledování pod záminkou ochrany. A co se stane, až podobný model začnou kopírovat další země? Možná zjistíme, že hranice mezi bezpečností a kontrolou je tenčí, než jsme si mysleli.

Zdroj info: BBC News

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.