Aktuálně:

Sněmovna podpořila zákon omezující trafiky ve státních firmách

26.01.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sněmovna podpořila zákon omezující trafiky ve státních firmách

Sněmovna podpořila ve včerejším úvodním kole vládní návrh nominačního zákona, jehož cílem je omezit dosazování politických nominantů do takzvaných trafik

v orgánech státních firem. Opoziční Piráti oznámili, že se při dalším projednávání budou snažit o zpřísnění předlohy. Nyní ji bude projednávat hospodářský výbor.

Předloha kabinetu by ministrům umožnila odmítnout kandidáty do orgánů státních firem doporučené vládním výborem. Uchazeči by sice až na výjimky procházeli ministerským výběrovým řízením a hodnocením před vládním výborem, jeho postavení by ale bylo pouze poradní. Ministerstvo by mohlo navrhnout ke jmenování člověka, který sice prošel nominačním postupem, ale se záporným stanoviskem výboru. Jiný postoj by ministerstvo muselo veřejně zdůvodnit.
Pirát Tomáš Martínek řekl, že navrhovaná podoba nominačního zákona nemusí splnit očekávání. Piráti budou podle něho v souladu s jejich verzí zákona chtít, aby rozhodnutí nominančního výboru byla závazná. Naopak opoziční ODS trvá na tom, že za výběr lidé do orgánů státních firem nese odpovědnost ministr. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) je přitom lhostejné, zda je jmenují přímo, nebo vyberou ve výběrovém řízení. Nominanti podle něho musejí v podnicích plnit vůli vlastníka.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) vládní podobu předlohy hájil. Politickou odpovědnost ministrů podle něho návrh nezmenšuje právě v souvislosti s možností nerespektovat doporučení výboru. „Je o posílení transparentnosti, zvýšení legitimity,“ uvedl.
Předloha by se týkala společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železniční dopravní cesty. Stanoví například to, že do orgánů těchto společností by se mohli hlásit jen lidé starší 28 let.
Členové nominačního výboru, které by jmenovala na návrh ministrů vláda na pět let, by museli být ještě o dva roky starší. Museli by mít nejméně pětiletou praxi v řídicích funkcích ve firmách, v oboru práva, v personalistice, finančnictví nebo ekonomii a museli by být navíc nestraníky. Činnost výboru by stála podle odhadů 700 tisíc až milion korun ročně.
Veřejnou kontrolu nominací by podle předlohy mělo posílit mimo jiné zveřejňování zápisů z pohovorů s kandidáty, které by vládní výbor vedl.
Stejný návrh byl ve hře už v minulém volebním období, Sněmovna ho ale nestihla projednat. Tehdy jej vedle zástupců ANO podepsali například také zákonodárci KDU-ČSL, STAN a Úsvitu. Předkladatelé i nyní poukazují na to, že návrh zákona vychází z věcného záměru, který v minulosti schválil tehdejší kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.