Termín přiznání k nabytí  nemovitosti se nezadržitelně blíží

ledna 2019. Povinně ho odevzdává každý, kdo se v roce 2018 stal vlastníkem nemovitosti, ale i ten, kdo v roce 2018 výrazněji upravoval nemovitost, kterou vlastnil a přiznal už dřív. V případě, že je vlastník nemovitosti neznámý, hradí daň místo vlastníka její uživatel. Na zaplacení daně je ale čas až do konce května.
„Předmětem této daně jsou jednak pozemky evidované v katastru nemovitostí, dále zdanitelné stavby, jako jsou budovy a inženýrské stavby, ale i jednotky, kam se řadí byty nebo nebytové prostory. Daňové přiznání přitom podává ten, kdo danou nemovitost vlastní k prvnímu lednu 2019. Na zaplacení daně má pak dotyčný čas až do konce května 2019,“ vysvětluje tiskový mluvčí největší realitní společnosti v ČR M&M Reality Holding Jindřich Vaněk s upozorněním, že jediný případ, kdy daň neplatí vlastník ale uživatel nemovitosti, nastává tehdy, kdy je vlastník nemovitosti neznámý.
Kdo musí přiznání podat opakovaně
Přiznání daně z nemovitých věcí musejí podat osoby, u nichž se změnily „okolnosti rozhodné pro vyměření daně“. Jde například o kolaudaci stavby, dobudování přístavby k rodinnému domu, změnu rozlohy pozemku, změnu pozemku ve stavební parcelu či prodej některé z více vlastněných nemovitostí. „V případě, že jste na území jednoho kraje vlastnili jen jedinou nemovitost a tu jste v roce 2018 prodali nebo darovali, nemusíte v letošním roce podávat daňové přiznání. Do konce letošního ledna byste ale měli o prodeji či darování nemovitosti písemně informovat finanční úřad. Pokud byste tak neučinili, mohlo by se stát, že vám finanční úřad z této nemovitosti předepíše daň, i když už fakticky nemovitost bude mít úplně jiného majitele. V krajním případě vám za včasné neoznámení může hrozit od finančního úřadu i sankce,“ upozorňuje Jindřich Vaněk.
Kdy není nutné podávat přiznání
Pokud u vás v roce 2018 k žádné zásadní změně ve vlastnictví nemovitosti nedošlo, daňové přiznání za již jednou přiznanou nemovitost znovu nepodáváte. A to ani v případě, že se změní koeficient pro výpočet daně obce, v níž se vaše nemovitost nachází. „Finanční úřad při výpočtu daně změnu sám započte a pošle složenku nebo email s výší daně, případně daň v nové výši strhne přímo prostřednictvím SIPO,“ říká Jindřich a pokračuje: „A pokud jste v roce 2018 nabyli do vlastnictví nemovitost nebo ji upravovali způsobem, který ovlivňuje výpočet daně, a ještě v roce 2018 jste požádali o zápis změny do katastru nemovitostí, ale ten se uskutečnil až v roce 2019, pak vám stačí daňové přiznání podat do tří měsíců od skončení měsíce, kdy skutečně k zápisu do katastru nemovitostí došlo.“
Komu se daňové přiznání podává
Přiznání se podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Pokud někdo vlastní více nemovitostí, ale všechny se přitom nacházejí v jednom kraji, podává přiznání jen na jeden finanční úřad. Pokud někdo vlastní nemovitosti naopak ve více různých krajích, musí podat přiznání na finanční úřady v každém dotčeném kraji, v němž nějakou nemovitost vlastní. Výši daně přitom určují metry čtvereční vlastněných nemovitostí a sazby a koeficienty, které stát a obec pro jednotlivé typy nemovitostí určily. „Obecně platí, že ve větších městech je daň za byty a rodinné domy vyšší. Konečnou výši daně určují stanovením koeficientu radnice jednotlivých měst, do jejichž rozpočtů pak vybrané peníze z daně z nemovitostí míří,“ říká Jindřich Vaněk z M&M Reality Holding s tím, že koeficienty a sazby k výpočtu si lze snadno najít ve vyhledávači na webových stránkách finanční správy. Tam je k dispozici i šikovný průvodce daňovým přiznáním, který podle zadaných údajů rovnou do přiznání sazby a koeficienty doplňuje, takže není potřeba nic složitě zjišťovat a dohledávat. Daňové přiznání lze přitom na finanční úřad odevzdat osobně nebo poštou, majitelé aktivních datových schránek je pak musejí podat elektronicky.
Jaké hrozí pokuty?
Daňové přiznání musí finanční úřad obdržet nejpozději do pěti pracovních dnů od stanoveného termínu pro podání daňového přiznání. Od šestého pracovního dne od uplynutí lhůty pro podání (tedy od 8. února) se již začíná počítat pokuta, a to ve výši 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení. Pokud ale výše pokuty za opožděné podání daňového přiznání nepřesáhne 200 korun, pak se pokuta nevyměřuje. „V případě běžně velkého bytu, kde se daň z nemovitosti pohybuje okolo tisíce korun, by pokuta dosáhla dvou set korun téměř po ročním zpoždění. V praxi tedy pokuta není příliš vážnou hrozbou. Pokud by ale někdo neodevzdal daňové přiznání ani po výzvě, hrozí mu již pokuta minimálně ve výši 500 korun,“ dodává na závěr Jindřich Vaněk.