Aktuálně:

Pražské startupové centrum se rozšířilo do holešovické tržnice

12.10.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Pražské startupové centrum se rozšířilo do holešovické tržnice

Centrum pro podporu mladých firem Prague Startup Center se rozšířilo do areálu Pražské tržnice.

Nové prostory ve středu v jednom z objektů slavnostně otevřeli zástupci centra a pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Centrum, které pomáhá začínajícím firmám nacházet první zákazníky, si zároveň ponechává své stávající sídlo v paláci Adria. Projekt vznikl loni na základě spolupráce hlavního města, Czech ICT Alliance a agentury CzechInvest. V budoucnu tam autoři projektu chtějí přilákat inovativní startupy například z Izraele.
Budovu pro rozšíření centra poskytl pražský magistrát, který tržnici v Holešovicích vlastní. „Jsme rádi, že jsme splnili náš slib, že poskytneme několik dalších prostor. Dnes tak činíme,“ uvedla primátorka a dodala, že magistrát i nadále hledá další městské prostory, které by byly pro tyto účely vhodné. „Doufáme, že tento systém startupů nám přivede do Prahy to, co je nejlepší na světě, a že plody sklidí i město,“ doplnil její náměstek Petr Dolínek (ČSSD). Praha plánuje i další projekty na podporu podnikání.
Nový prostor, pojmenovaný Prague Startup Market, disponuje velkým sálem, zasedacími místnostmi a desítkami kanceláří k pronájmu mladým firmám. Do tržnice by se mělo z Paláce Adria brzy přesunout Prague IoT Center, zaměřené na takzvaný internet věcí, tedy propojení běžně využívaných předmětů a zařízení s využitím internetu. Cílem je také přilákat do inkubátoru inovativní mladé firmy ze zahraničí, konkrétně z Izraele, známého svou rozsáhlou startupovou kulturou.
V Prague Startup Center sídlí mimo jiné i inkubátor ESA BIC Prague, určený pro firmy, které se zabývají kosmickou technologií. Podle ředitele centra Michala Zálešáka za 18 měsíců fungování v inkubátoru působilo 43 startupů, z nichž sedmi se podařilo získat investice v celkové výši 90 milionů korun. Největší investici 28 milionů získala firma Spaceti, která se zabývá navigačními a orientačními systémy uvnitř budov.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.