Aktuálně:

Stát plánuje příští rok vybrat na daních o 35 miliard více

09.10.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Stát plánuje příští rok vybrat na daních o 35 miliard více

Stát plánuje, že v příštím roce vybere na daních do státního rozpočtu 772,3 miliardy korun.

Proti letošnímu schválenému rozpočtu je to o 57,3 miliardy korun navíc, proti letošnímu očekávanému skutečnému výnosu je to nárůst o 34,8 miliardy korun. Největší podíl má tvořit daň z přidané hodnoty, která má státnímu rozpočtu přinést téměř 281 miliard Kč. Vyplývá to z údajů v návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Celkové příjmy státního rozpočtu mají v příštím roce vzrůst proti letošnímu schválenému rozpočtu o 65,2 miliardy na 1 314,5 miliardy korun. Vedle daní zahrnují celkové příjmy i nedaňové příjmy například z poplatků, pojistného na sociální pojištění nebo peníze z EU.

Na růstu výběru DPH se má podle vlády podílet především růst ekonomiky, ale také nová opatření, která prosadila současná vládní koalice, jako je kontrolní hlášení a spuštění posledních dvou fází elektronické evidence tržeb. Vláda například uvádí, že konzervativní odhad přínosu kontrolních hlášení představuje jen pro příští rok minimálně 11,7 miliardy korun.

Výběr daní z příjmů firem by měl vzrůst zhruba o čtyři miliardy na 118 miliard. Také zde vláda očekává pozitivní přínos elektronické evidence tržeb. Zaměstnanci by ze svých platů a mezd měli odvést do rozpočtu 128 miliard korun.

Na dani z nabytí nemovitých věcí, kterou nyní nově platí kupující místo prodávajícího, chce stát vybrat 12 miliard. Vláda uvádí, že v letech 2018 až 2020 se nepočítá se žádnými změnami zákonů, které by na tuto daň měly vliv.

Složená daňová kvóta by měla meziročně vzrůst o čtyři desetiny bodu na 34,4 procenta. Tato kvóta představuje poměr nejen vybraných daní, ale i příjmů z povinného pojistného a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti na hrubém domácím produktu.

Část daní, které vyberou finanční nebo celní úřady, však v souladu s rozpočtovým určením daní nezamíří do státního rozpočtu, ale ke krajům a obcím. Například podíl obcí na vybrané DPH má od příštího roku vzrůst na 23,58 procenta, a obce by tak mohly dostat navíc asi devět miliard korun.

Přehled některých daňových i nedaňových příjmů státního rozpočtu:

Položka

Letošní očekávaný výnos v mld. Kč

Výběr podle návrhu rozpočtu v mld. Kč 2018

celkové daňové příjmy

687,5

722,3

daň z přidané hodnoty

270,2

280,9

daň z příjmů firem

114,2

118,4

daň z příjmů zaměstnanců

112,2

127,9

daň z příjmů fyzických osob z přiznání

5,9

6,8

spotřební daně

149,8

152,8

daň z nabytí nemovitých věcí

12,2

12,0

daň z hazardu

5,0

4,8

prodej kolků

1,0

správní poplatky

1,4

Zdroj: návrh státního rozpočtu na rok 2018

ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.