Aktuálně:

Bývalý student daroval ČVUT milion dolarů na výzkum

09.10.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Bývalý student daroval ČVUT milion dolarů na výzkum

Fakulta strojní Českého vysokého učení technického v Praze obdržela milion dolarů od svého absolventa.

Čechoameričan Thomas Morel, v současnosti prezident významné americké společnosti vyvíjející software pro automobilový průmysl, poskytl fakultě dar v hodnotě jednoho milionu dolarů (v přepočtu zhruba dvaadvacet milionů korun) na nové vybavení výzkumného automobilového centra.
Finanční dar předal Morel zástupcům školy minulý týden během návštěvy Prahy. Využití peněz je přesně stanoveno ve smlouvě. Zároveň se v současné době připravuje stipendium Thomase Morela, které by dotovalo zahraniční výjezdy studentů a pedagogů.
Podle děkana Fakulty strojní Michaela Valáška umožní dar pořídit klimatizační komoru nebo další komponenty do analyzátorů, jaké používá výzkumné centrum pro automobilový průmysl v Roztokách u Prahy. Přibližně dvě třetiny darované částky jsou určeny na výzkum a třetina na podporu vzdělávání studentů. Ti budou mít například možnost nechat vyrobit olejové čerpadlo na základě vlastního návrhu. Děkan zároveň dárci předal memorandum, ve kterém se fakulta zavázala k poskytnutým financím přispívat rovněž vlastními prostředky tak, aby byl efekt daru udržitelný i nadále.
„Dar, o kterém dnes mluvíme, je uznáním dobré práce. Doufám, že jim (strojní fakultě) pomůže zůstat na špičce v oboru,“ uvedl Morel, který absolvoval obor stavební a transportní stroje na ČVUT v roce 1965. Poté se odebral do USA, kde začal studovat proudění a v roce 1972 dosáhl na doktorský titul na Technologickém institutu ve státě Illinois v Chicagu. Prošel zaměstnáním v General Motors a později založil vlastní firmu Gamma Technologies. Podle tiskové zprávy strojní fakulty je jeho největším úspěchem vývoj softwaru optimalizujícího pohon vozidel, který dnes využívá takřka 80 procent automobilek.
Gamma Technologies již dříve poskytla fakultě na bázi akademické licence svůj klíčový program GT- Suite, jenž je využíván při studiu u řady oborů. Lidi z ČVUT na jeho použití vyškolil sám Morel.

Thomas Morel na obrázku uprostřed.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.