Aktuálně:

Trump slibuje jadernou renesanci. Realita? Prasklé trubky a reaktory na papíře

19.02.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Trump slibuje jadernou renesanci. Realita? Prasklé trubky a reaktory na papíře

Donald Trump chce do roku 2050 čtyřnásobně zvýšit americké jaderné kapacity na 400 gigawattů. Velkolepá vize energetické nezávislosti a technologického náskoku v éře umělé inteligence. Ve skutečnosti? Tři roky po premiéře ChatGPT nestojí v USA ani jediná nová jaderná elektrárna.

Místo toho se americká atomová renesance potýká s prasklými trubkami, ztracenou dokumentací a desítkami návrhů malých modulárních reaktorů, z nichž žádný nemá provozní licenci.

Palisades: když se sen o restartu mění v noční můru

Jaderná elektrárna Palisades v Michiganu měla být vlajkovou lodí amerického atomového comebacku. Odstavená v roce 2022, nyní ji společnost Holtec International připravuje k opětovnému spuštění. Při kontrolách ale inženýři objevili tisíce křehkých nebo přímo prasklých trubek v systému parního generátoru.

Řešení? Holtec přes poškozené části jednoduše natáhl ochranné návleky – jako obvaz na zraněnou ruku. Původní termín restartu na konci roku 2025 musel být odložen. A když americký jaderný dozor NRC požadoval dokumentaci prokazující, že opravené svary a materiály vydrží provoz, ukázalo se, že Holtec potřebné podklady „navzdory rozsáhlému hledání“ nenašel. Plán B? Požádat regulátory, aby firmu od povinnosti předložit dokumenty prostě osvobodili.

Tim Judson, ředitel kontrolní organizace NIRS, to nazývá „chaosem“. Průměrný věk amerických reaktorů je 45 let. Desítky let neutronového ozáření udělalo své – komponenty jsou křehké, materiály unavené. „Kdyby se všechny reaktory důkladně prověřily, skončili bychom jako Francie před pár lety,“ říká Judson. „Dva tři roky by nevyráběly elektřinu, jen by stály a žraly peníze.“

Minireaktory: 127 návrhů, jedna licence, žádný provoz

Pokud velké reaktory selhávají, sázka na malé modulární reaktory (SMR) vypadá logicky. Slibují jednoduchost, nižší náklady a sériovou výrobu ve fabrikách. Jenže mezinárodní agentura pro jadernou energii napočítala loni 127 různých návrhů SMR po celém světě – o čtvrtinu víc než v roce 2024. Přitom v USA má licenci k výstavbě jediná firma. Provozní povolení? To nemá nikdo.

„Kdyby minireaktory fungovaly, existovaly by už dávno,“ konstatuje Judson suše. První prototyp reaktoru pro ponorky byl spuštěn v roce 1953 v Idaho, USS Nautilus poprvé plula na jaderný pohon až v lednu 1955. Od té doby se průmysl pokouší koncept komercializovat. Marně. Problém je prostý: malé reaktory jsou neefektivní. Pro stejný výkon jako jeden velký reaktor o výkonu 1000 megawattů by bylo potřeba postavit více než tucet minireaktorů. A celkové náklady by byly vyšší.

Startupové firmy to ale nezastavuje. Začínají s reaktory o výkonu 15 megawattů – jako moderní větrná turbína. Pak zjistí, že to nestačí, a zvětšují: 30, 50, 70 megawattů. V kanadském Ontariu má v roce 2030 začít provoz první západní minireaktor – s výkonem 300 megawattů a cenou minimálně 5,6 miliardy dolarů. Už to není tak docela „mini“.

Oklo: od počítačové grafiky k dodávkám pro Metu

Nejznámějším SMR startupem je Oklo, jehož akcie mezi srpnem 2024 a říjnem 2025 vystřelily o 2800 procent. Působivé číslo. Méně působivá je skutečnost, že americký jaderný dozor v lednu 2022 zamítl žádost firmy o stavební povolení kvůli nedostatečným technickým a bezpečnostním informacím. Oklo sice předložila revidovaný plán v září 2022, ale provozní licenci stále nemá.

Po odmítnutí Oklo změnilo technické parametry – z původních 1,5 megawattu najednou 15 až 50, dnes už 75 megawattů. Přesto firma slibuje, že od roku 2034 dodá sociální síti Meta 1,2 gigawattu elektřiny. K tomu by musela do osmi let postavit 16 reaktorů po 75 megawattech. Nebo 800 mikroreaktorů, pokud se vrátí k původnímu konceptu.

Smlouva s Metou má ovšem háček: Oklo nemusí zpočátku dodávat atomovou elektřinu vůbec. Místo toho uzavřelo kontrakty se dvěma dodavateli zemního plynu. Jeden z nich dříve vedl Chris Wright – dnešní ministr energetiky USA, který pochybuje o klimatické změně a prosazuje více fosilních paliv. A více atomu.

Bezpečnost? Až po úsporách

Trumpova administrativa mezitím nařídila jadernému dozoru NRC propouštění zaměstnanců kvůli úsporám. Chybí lidé na inspekce, některé bezpečnostní kontroly se prostě nedělají. Oproti loňsku klesl akciový kurz Okla o více než 60 procent. Holtec se chystá na burzu, ale restart Palisades se opožďuje.

A velké technologické firmy budují datacentra pro umělou inteligenci, která budou hotová za tři až čtyři roky. Nové reaktory? Možná za deset až patnáct let. Čím budou ta datacentra v mezidobí napájena? Zemním plynem. Což je přesně to, co Chris Wright prosazuje. Atomová renesance zatím vypadá spíš jako plynová realita zabalená do jaderných slibů.

Zdroj info: n-tv.de

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.