11.04.2026, Autor: Marek Hájek
Evropská komise dává zelenou členským státům, aby znovu sáhly energetickým gigantům do kapes. Tentokrát kvůli krizi na Blízkém východě, která opět poslala ceny paliv nahoru. Zatímco domácnosti a firmy čelí rostoucím účtům, některé energetické společnosti dosahují mimořádných zisků. A Brusel říká: proč ne, ale vezmeme si z toho část.
10.04.2026, Autor: Marek Hájek
Dvoutýdenní příměří sice přineslo úlevu, ale infrastruktura je v troskách. Ceny ropy klesly, jenže nikdo neví, jak dlouho křehký mír vydrží. Třetí válka v Zálivu zanechá na energetických trzích jizvy na měsíce, možná roky.
02.04.2026, Autor: Josef Neštický
Zatímco svět ještě nedávno diskutoval o konci fosilních paliv, realita geopolitiky právě přepsala pravidla hry. Válka s Íránem, která vypukla koncem února, uvrhla Asii do energetické krize takového rozsahu, že vlády napříč kontinentem sahají po řešení, které ještě před rokem považovaly za nemyslitelné: masivní návrat k uhlí.
31.03.2026, Autor: Josef Neštický
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předložil Moskvě nečekaný návrh: vzájemné zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. „Pokud Rusko přestane útočit na naše elektrárny, my přestaneme útočit na jejich rafinerie,“ řekl novinářům. Nabídka přichází v době, kdy ceny ropy raketově rostou kvůli válce na Blízkém východě a Hormuzský průliv je prakticky uzavřený. Je to skutečně gesto dobré vůle, nebo spíše pragmatická reakce na tlak zvenčí?
18.03.2026, Autor: red
Berlín, leden 2026. Mrazivé ráno, 45 tisíc domácností bez proudu. Podezřelý žhářský útok na elektrickou síť. Tisíce lidí bez topení, bez teplé vody, bez možnosti uvařit si kávu. Nebyla to válka – jen sabotáž. Přesto stačilo pár hodin, aby se ukázalo, jak křehká je naše každodennost.
14.03.2026, Autor: Marek Hájek
Robert Habeck prožil během energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu bezesné noci. Jako německý ministr hospodářství musel řešit, co udělat, když zjistíte, že vaše energetická bezpečnost visí na vlásku – přesněji na plynovodu Nord Stream a ruské dobré vůli. Dnes, rok po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, varuje před něčím ještě nebezpečnějším: energie už není jedinou zbraní – zbraní se může stát téměř všechno.
11.03.2026, Autor: Marek Hájek
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na pařížském jaderném summitu otevřeně přiznala, že evropský odklon od atomové energie byl strategickým selháním. Nyní chce Brusel vsadit na malé modulární reaktory a dohnat globální konkurenci. Jenže realita je zatím jiná, než naznačuje rétorika o “jaderné renesanci”.
25.02.2026, Autor: red
Bukurešť má plán. Zatímco se Brusel pořád hádá, jak nahradit ruský plyn a zároveň splnit klimatické závazky, Rumuni už staví. Dvacet miliard eur do jaderné energie. Cíl? Přestat být příjemce a stát se stabilním dodavatelem elektřiny pro celý východní blok EU.
19.02.2026, Autor: Josef Neštický
Donald Trump chce do roku 2050 čtyřnásobně zvýšit americké jaderné kapacity na 400 gigawattů. Velkolepá vize energetické nezávislosti a technologického náskoku v éře umělé inteligence. Ve skutečnosti? Tři roky po premiéře ChatGPT nestojí v USA ani jediná nová jaderná elektrárna.
16.02.2026, Autor: Josef Neštický
Marco Rubio přiletěl v pondělí do Budapešti s jasným vzkazem: Maďarsko není problémem, ale partnerem. A aby to nebylo jen o slovech, přivezl s sebou dohodu o civilní jaderné spolupráci. Setkání s Viktorem Orbánem přichází v době, kdy maďarský premiér čelí nejtvrdšímu volebnímu souboji od roku 2010 – volby se konají už 12. dubna.
