Aktuálně:

Rumunsko investuje 20 miliard eur do jádra. Může změnit energetickou mapu Evropy

25.02.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rumunsko investuje 20 miliard eur do jádra. Může změnit energetickou mapu Evropy

Bukurešť má plán. Zatímco se Brusel pořád hádá, jak nahradit ruský plyn a zároveň splnit klimatické závazky, Rumuni už staví. Dvacet miliard eur do jaderné energie. Cíl? Přestat být příjemce a stát se stabilním dodavatelem elektřiny pro celý východní blok EU.

Cernavodă dostane posilu

Jádro strategie tvoří elektrárna Cernavodă, která dnes dodává pětinu rumunské elektřiny. Dva fungující reaktory mají do roku 2030 dostat posilu: bloky 3 a 4. Po jejich spuštění by měl podíl jádra vzrůst na 36 procent.

O projektu se mluví víc než deset let. Opakovaně narážel na nedostatek peněz. Letos se ale karty rozdaly znovu. Státní operátor počítá s kombinací zdrojů: státní podpora, firemní dluhopisy, externí půjčky a evropské fondy. Rumunsko doufá v grant 600 milionů eur z modernizačního fondu EU, který čerpá příjmy ze systému obchodování s emisemi.

Nejde jen o megawatty. Jde o energetickou páteř, která z Rumunska může udělat předvídatelného exportéra pro východní a jihovýchodní Evropu. Po definitivním zákazu dovozu ruského plynu, na kterém se EU nedávno dohodla, vypadá jaderná energie stále atraktivněji.

Východ už rozhodl

Rumunsko není v tomto úsilí osamocené. Slovensko, Česko, Finsko i Francie staví na jádru jako na nástroji k omezení závislosti na ruské energii. Polsko, tradičně uhelná velmoc, zažívá přímo boom podpory – nedávný celostátní průzkum ukázal, že přes 90 procent Poláků podporuje výstavbu jaderných elektráren. Varšava plánuje vlastní projekt malých modulárních reaktorů poblíž Włocławku.

Dokonce i Německo, které nedávno odstavilo poslední reaktory, znovu otevírá debatu. Nová ministryně energetiky Katherine Reiche loni signalizovala podporu jádru a kancléř Friedrich Merz označil německý odchod od atomové energie za „vážnou strategickou chybu“.

Malé reaktory, velké ambice

Kromě Cernavodă má Rumunsko ještě jeden trumf: malé modulární reaktory. V lokalitě Doicești, devadesát kilometrů severně od Bukurešti, plánuje postavit elektrárnu s touto novou generací reaktorů ve spolupráci s americkou firmou NuScale Power. Partnerství vzniklo v roce 2021 na klimatickém summitu COP26 v Glasgow.

Pokud projekt dopadne, Rumunsko se stane první evropskou zemí, která nasadí SMR technologii komerčně. Dnes takové reaktory provozují pouze Rusko a Čína. Cíl? Spustit elektrárnu do roku 2030.

Drahá elektřina jako motivace

Geopolitika je jen polovina příběhu. Rumuni mají i domácí důvody k posílení vlastní výroby. Energetická krize, která začala už v roce 2021, a prudký nárůst byly jasným signálem: spoléhat se na dovážené palivo už není udržitelné. Když se ceny upraví podle kupní síly, rumunští spotřebitelé čelí jedněm z nejvyšších nákladů na elektřinu v Evropě.

Pro země jako Rumunsko nebo Polsko, které sousedí s konfliktem na Ukrajině, je jádro hlavně formou pojištění proti cenové volatilitě a geopolitické nejistotě.

Pojistka proti nejistotě

Jaderná energie zůstává v EU kontroverzním tématem – dotýká se bezpečnosti, státní podpory i pravidel pro zelené investice. Východní křídlo unie si ale už zřejmě vybralo. Rumunsko vsadilo dvacet miliard na to, že jádro není jen technologie minulosti, ale klíč k energetické nezávislosti v budoucnosti. Dokáže Bukurešť dodržet termíny a přeměnit plány v megawatty dřív, než se energetická mapa Evropy znovu překreslí?

Zdroj info: Euractiv

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.