S potravinami je to u nás tristní. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi je české jídlo drahé a nekvalitní. Všichni víme, proč tomu tak je. Několik velkých agrokombinátů ovládá celý vertikální řetězec „z pole až na vidličku“ a k tomu zcela zbytečně klademe překážky dovozu. Zemědělci, zaštítění politickou mocí, se to všechno snaží svalit na obchodníky. Ale tak to rozhodně není.
Jen dík supermarketům může člověk narazit na něco dobrého a nepředraženého, importovaného z jiného státu Unie. S Babišovou vládou bude spíš hůř.
Do EU jsme vstupovali primárně kvůli velkému volnému trhu. Na kterém lépe prodáme naše průmyslové výrobky a z nějž dovezeme vyhlášené lahůdky z Francie, Itálie, Španělska, ale i z Německa, Polska, Maďarska. Bohužel to skřípe. Jednak celkově, protože jak spočítal ve své slavné zprávě Draghi, obchodní bariéry, které měly být nulové, ve skutečnosti odpovídají clům ve výši závratných 45 %. My si to pak ještě zhoršujeme zejména u potravin, protože zcela nesmyslně bráníme naše agrobarony před konkurencí.
Pamatujete na nenávistnou kampaň proti Polsku kvůli dovozu třeba kuřat? Jistěže za ní stály zájmy Agrofertu. Ale ani za Fialy překážky v importu jídla ze zemí EU nepadly. Stále platily a platí vyhlášky, které se zaklínají údajnou ochranou zdraví spotřebitelů, ale vše skutečnosti mají jediný cíl: snížit objem dovozu levnějších a lepších potravin na minimum. Pravda, nejsme jedinou unijní zemí, jíž svou vůli vnucuje agrární lobby. Ostatně Evropský parlament se postavil proti dohodě s Mercosur právě kvůli zemědělcům.
Pár velkých společností v čele s holdingem současného premiéra ovládá v zemědělství úplně vše od osiv, hnojiv, pěstování a chov až po zpracování. To u nás funguje už dlouho. Jde o reinkarnaci bolševické mega výrobny šmakulád pro časy kapitalismu. Nikdy nikomu se nepodařilo systém narušit, natož rozbít, ani pravicovým kabinetům. Nyní hrozí, že ještě přituhne a koupit si něco dobrého za dobrou cenu může být opět těžší. Pozor, nemluvím o malých českých sedlácích, ti jsou špičkoví, jen nemají dost prostoru.
Co všechno na nás vládní kulišáci chystají? Hromadu šílených nápadů, jež bohužel mají moc uvést v život, pokud si to skutečně zamanou – a překážkou jim mohou být pouze tržní pravidla EU, popřípadě žaloby na stát za narušování férové soutěže. Motivaci mají obrovskou, vždyť v čele vlády stojí velký beneficient toho všeho a taková SPD zase ve své nenávisti a xenofobii slibovala svým voličům jídlo, které nebude „cizácké“. Tak si proberme, co od nich lze čekat, alespoň dle dosavadních výkřiků.
Za prvé je tu regulace marží obchodních řetězců. Což má dvojí cíl. Jednak předhodit lidu falešného viníka, proč jíme špatně. Ve skutečnosti v tomto oboru panuje velká konkurence a cokoli lze navíc prodat jen tak draho, aby to někdo koupil (bohužel, Češi ke své škodě nejsou na cenu zdaleka tak citliví, jako například Němci). To dá velkoproducentům šanci dodávat dráž. Neboť, jak už jsem naznačil, konečnou cenu určuje trh – zde tedy jde o přerozdělení zisku ve prospěch agrobaronů, ne o zlevnění pro lidi.
Druhou šancí pro agrární lobby, jež by jí dále zvedla zisky, jsou kvóty na české potraviny. Což je další útok na kapsy a žaludky spotřebitelů. Proč mám kupovat nevalný sýr (eidam, taveňák) domácího producenta za cenu italského Grana Padano? Podřadnou uzeninu dráž než francouzské fermentované salámy? Nedomrlé kuře místo lepšího a levnějšího polského? Jasně, odpověď ve skutečnosti známe. Aby si agroholdingy namastily kapsy a ještě populisté prodali svým voličům šovinistickou ideologii.
Už také zaznívají hlasy, že obchody by měly prodávat dovezenou zeleninu a ovoce za vyšší ceny a z té dotovat nekonkurenceschopnou domácí produkci. Tohle už nelze nazvat jinak než jako pokus o korupci a krádež. A co zrušení vyhlášky o zdravém jídle ve školách? Do níž se společnosti typu Agrofertu zkrátka nevejdou? To může přinést zemědělským a potravinářským holdingům miliardy, jež se protočí v jídelnách pro děti. Nám se mohou leda protočit panenky. A čeští malovýrobci kvalitních potravin zase ostrouhají.
Aby toho všeho nebylo málo, kabinet potichu nasypal stovky miliard zemědělských dotací do obnoveného programu podpory pro velké firmy. Myslíte, že díky tomu bude líp a jídlo zlevní? Ani náhodou, jen se vytahají další peníze z kapes občanů. Uvidíme, co všechno ještě tuto vládu napadne, aby dále omezila import a prodej jídla ze zemí Evropské unie. Že bychom mohli vidět na trhu například velice kvalitní a levná ukrajinská vejce, v to snad teď už ani nedoufám…
V Česku to s jídlem nikdy nebylo dobré. V zásadě každá vláda šla více či méně na ruku agrobaronům. Rozdíl je v tom, že tato půjde na ruku sama sobě. Mimochodem rychlost, s jakou kabinet přihrává velké peníze mimo jiné i holdingu svého předsedy, nesvědčí právě o tom, že by se ho hodlal vzdát, jak mu ukládá zákon o střetu zájmů pro případ, že by firma chtěla nadále čerpat veřejné peníze. Což tedy evidentně Agrofert hodlá. To je ovšem zase na jiný komentář…
Budou tedy Češi jíst ještě dráž a ještě hůř? Vše tomu nasvědčuje. Chcete se tomu nějak bránit? Jedinou šancí je postup, který už dvacet let volím já. Za prvé, základní potraviny jako maso, ovoce, zeleninu a přílohy kupuji zásadně ve slevě (což je obvykle cena odpovídající evropskému průměru a tedy jedině spravedlivá). Za druhé, v mém košíku hrají prim zahraniční výrobky: sýry, šunky, vepřové, víno atd. Jsou lepší a levnější. Když bude nedobré a předražené jídlo od agrobaronů hnít na pultech, až pak se něco změní…
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Autor: Martin Schmarcz
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
