Aktuálně:

EU v Gaze: Velká slova, malý vliv

23.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
EU v Gaze: Velká slova, malý vliv

Brusel minulý čtvrtek svolal konferenci dárců pro Palestinu. Ursula von der Leyenová chce získat místo u stolu, kde se rozhoduje o budoucnosti Gazy. Kritici vidí jen další symbolické gesto bez reálného dopadu.

„Chceme být hráči, ne jen plátci,“ prohlásila komisařka pro Středomoří Dubravka Šuica. Právě tato věta odhaluje jádro problému. Evropská unie sice ročně posílá do Palestiny zhruba miliardu dolarů a od roku 2023 poskytla na humanitární pomoc Gaze přes 550 milionů eur, ale politický vliv jí uniká mezi prsty.

Peníze bez strategie

Anders Vistisen z frakce Patriots v Evropském parlamentu to formuloval ostře: „EU se chová jako bankomat bez strategie.“ Podle něj Brusel desítky let nalévá miliardy do palestinských institucí, aniž by to přineslo stabilitu nebo odpovědnost. Politický a bezpečnostní rámec v Gaze definují Spojené státy, ne Evropská unie.

Konference přinesla další finanční závazek – 82 milionů eur pro Palestinskou samosprávu. Celková suma slíbená letos dosáhla 88 milionů eur. EU navíc plánuje víceletý program podpory v hodnotě až 1,6 miliardy eur na období let 2025–2027.

Problém je, že peníze míří do instituce, která ztrácí relevanci. Palestinská samospráva čelí obviněním z korupce a slabého vládnutí. Její dlouholetý prezident Mahmúd Abbás oslavil minulý týden devadesátiny a podpora mezi Palestinci je mizivá.

Reformy jako podmínka

„Vidíme reformy jako předpoklad pro životaschopné dvoustátní řešení,“ zdůraznila Šuica. Jenže jak přimět k reformám strukturu, která se jim léta brání? A jak získat důvěryhodnost, když – jak poznamenala europoslankyně Hana Jalloul – EU nečinně přihlíží „rostoucím zvěrstvům v Gaze“?

Když se Jalloul zeptali, zda čtvrteční konference pomůže EU stát se skutečným hráčem v Gaze, zasmála se. „Ne. Ale snít je zadarmo.“

Jeden z diplomatů přítomných na setkání popsal atmosféru ještě trefněji: „EU jen přebalila to, co už dělá.“ O Gaze se mluvilo jen okrajově, žádné kreativní myšlenky ohledně rekonstrukce nebo správy území se neobjevily.

Místo u stolu, které není

Brusel se snaží získat pozici v Trumpově mírové radě, která dohlíží na odzbrojení Hamasu a obnovu Gazy. EU chystá výcvik tří tisíc palestinských policistů a zapojuje se do koordinačních mechanismů. To zní impozantně – dokud si neuvědomíte, že klíčová rozhodnutí padají jinde.

Koert Debeuf, profesor blízkovýchodních studií na Brussels School of Governance, shrnul přístup EU jako „dlouhodobě nepřítomný“. „EU udělá to, co dělá vždycky: dá nějaké peníze, požádá o sliby a pak uvidíme.“

Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albanese to formulovala ještě ostřeji: „Nic se neudělalo. Měli být u stolu, když se dalo zabránit destrukci Gazy.“ Jenže tehdy Brusel mlčel.

Možná by EU měla přestat snít o roli hráče a začít se ptát, proč ji nikdo nebere vážně. Odpověď leží někde mezi miliardami bez podmínek a politikou bez páteře.

Zdroj info: Politico.eu

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.