Von der Leyenová to říká pořád dokola: bez Ukrajiny se o Ukrajině rozhodovat nedá. Šéfka Evropské komise reagovala na americký mírový plán, který se v noci na pátek 21. listopadu dostal na veřejnost – a který Kyjev do jeho vzniku nijak nezapojil. Scénář, před kterým Evropa varuje od začátku ruské invaze, najednou vypadá docela reálně.
Americký návrh, na němž se podle médií podílel Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev, obsahuje 28 bodů. Mezi nimi uznání Krymu a částí Donbasu za ruské, zákaz vstupu Ukrajiny do NATO a dokonce i budoucího rozšiřování aliance. Zkrátka: dohoda na úkor Ukrajiny, vyjednaná mezi Washingtonem a Moskvou.
Evropa drží linii, ale nemá plán
Von der Leyenová oznámila, že o situací bude hovořit s evropskými lídry i s prezidentem Zelenským na okraj summitu G20 v Johannesburgu. Předseda Evropské rady António Costa byl opatrnější: „EU nebyl oficiálně sdělen žádný plán. V této fázi nemá smysl se k tomu vyjadřovat.“
Jenže mlčet se nedá. Německý kancléř Friedrich Merz zrušil dopolední program a svolal telefonáty se Zelenským, Macronem, Starmerem i Trumpem. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zopakovala svoji mantru: EU podpoří jakýkoli mírový plán, pokud přinese spravedlivý mír a pokud se na něm bude podílet Ukrajina i Evropa.
Problém je, že Evropa sice drží principiální linii, ale vlastní plán nemá. Od února 2022 poskytla Kyjevu téměř 135 miliard eur, v červnu 2025 předstihla USA ve vojenské pomoci, vycvičila 73 tisíc ukrajinských vojáků. Udělila Ukrajině status kandidátské země a tlačí na reformy nutné k přistoupení do EU, které by mohlo být uzavřeno do konce roku 2028. Impozantní čísla. Jenže mírový plán to pořád není.
Kapitulace, nebo finlandizace?
Ukrajinští představitelé označili americký návrh za „požadavek na kapitulaci“, jiní mluví o „finlandizaci“ země. Oba termíny sedí, i když kapitulace je přesnější. Plán fakticky legitimizuje ruskou anexi, odzbrojuje Ukrajinu, zbavuje ji bezpečnostních garancií a uzavírá cestu do NATO. Že by Kyjev něco takového dobrovolně přijal, je těžko představitelné – zvlášť když ukrajinská armáda sice čelí nedostatku vojáků a vysokým ztrátám, ale stále bojuje.
Přesto se tlak na kompromis zvyšuje. Ruské síly postupují v Doněcké oblasti a blíží se k obsazení Pokrovsku. Zelenskyj čelí korupčnímu skandálu v energetice, který vedl k odvolání dvou ministrů. A Trump dal jasně najevo, že americká podpora není bezedná.
Evropa se ocitá v situaci, kdy musí buď převzít vedoucí roli v podpoře Ukrajiny – včetně formulace vlastní vize míru – nebo přijmout, že o osudu kontinentu se rozhoduje v Moskvě a Washingtonu. Von der Leyenová to ví. Otázka zní, jestli to ví i ostatní. A jestli jsou ochotni nejen platit, ale i vést.
Zdroj info: ČTK
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
