Valná hromada ČEZ rozhodla – za loňský rok vyplatí akcionářům dividendu 47 korun na akcii, celkem 25,3 miliardy korun. Stát jako majoritní vlastník si odnese téměř 18 miliard, zatímco drobní investoři po rekordních letech pociťují pokles.
Když se řekne ČEZ, většina z nás si představí nejen elektrárny a vysoké účty za energie, ale také tučnou dividendu, která dlouhé roky lákala investory na pražskou burzu. Letos, v červnu 2025, však euforie poněkud opadla. Valná hromada schválila dividendu 47 korun na akcii za rok 2024, což je v absolutních číslech pořád slušná částka – celkem 25,3 miliardy korun. Jenže oproti loňsku, kdy dividenda činila 52 korun, a především oproti rekordním 145 korunám za rok 2022, je to pokles, který nutí k zamyšlení. Co se děje s naším energetickým gigantem? A můžeme očekávat, že se zlaté časy vrátí?
Dividenda jako zrcadlo doby
Jak ukazují data z valné hromady ČEZ, dividenda 47 korun na akcii vychází z očištěného konsolidovaného zisku za rok 2024, který dosáhl 31,8 miliardy korun. To znamená, že společnost vyplácí přibližně 80 % tohoto zisku, což je v souladu s její dlouhodobou dividendovou politikou – vyplácet 60 až 80 % očištěného zisku. Pro stát, který drží 70 % akcií, to znamená příjem kolem 17,7 miliardy korun, což je pěkná injekce do rozpočtu. Ale pro drobné akcionáře, kteří si zvykli na tučné výnosy, je to spíš studená sprcha.
Oproti loňsku, kdy dividenda dosahovala 52 korun na akcii (celkem 28 miliard korun), je pokles patrný. A když se podíváme ještě dál do minulosti, na rok 2022, kdy ČEZ těžil z vysokých cen energií po ruské invazi na Ukrajinu a vyplatil rekordních 145 korun na akcii, zdá se, že zlatá éra je pryč. Čistý zisk za rok 2024 sice dosáhl 30,5 miliardy korun, ale očištěný zisk klesl a s ním i dividenda. Proč?
Windfall tax a investice
Jedním z hlavních viníků je takzvaná windfall tax, tedy daň z mimořádných zisků, která byla zavedena v době energetické krize, aby omezila zisky energetických firem a pomohla financovat státní pomoc domácnostem. Tato daň snižuje čistý zisk ČEZ a tím i prostředky na dividendy. Kritici, kteří se ozývají z řad menšinových akcionářů, upozorňují, že stát na jedné straně inkasuje dividendy, na druhé straně si bere další miliardy přes tuto daň.
Dalším faktorem jsou investice. ČEZ se nachází uprostřed energetické transformace – od uhlí k obnovitelným zdrojům a jádru. K tomu přispívají i akvizice, jako třeba nákup 55,2 % podílu ve společnosti GasNet v září 2024, který sice posílil hospodaření skupiny, ale zároveň vyžadoval kapitál. Přinejmenším v krátkodobém horizontu to znamená, že na dividendy zbývá méně. Jak ale zdůrazňuje Jan Raška z Fio banky, tato strategie může být dlouhodobě udržitelnější – pokud se investice vyplatí.
Zajímavé je, že letos Ministerstvo financí, které zastupuje stát jako majoritního akcionáře, nepodalo protinávrh na zvýšení dividendy, jak tomu bylo v roce 2023. Může to signalizovat snahu najít rovnováhu mezi okamžitými příjmy a dlouhodobou stabilitou ČEZ. Na druhé straně menšinoví akcionáři, jako například Petr Kalivoda, tradičně volají po vyšších výplatách, ale jejich hlas zůstává nevyslyšen.
A co analytici? Podle Jana Rašky z Fio banky je dividenda 47 korun konzistentní s politikou ČEZ, ale očekává se další pokles – možná až na 42 korun v roce 2026. Důvodem jsou vysoké odpisy a pokračující vliv windfall tax.
Dividenda ČEZ za rok 2024 ve výši 47 korun na akcii je odrazem složité doby. Na jedné straně stát inkasuje miliardy, které pomohou zalátat díry v rozpočtu, na druhé straně drobní akcionáři pociťují, že zlaté časy jsou pryč. Přesto je třeba uznat, že ČEZ balancuje mezi okamžitým ziskem a dlouhodobou udržitelností. Možná právě teď sázejí semínka, která za pár let přinesou novou úrodu.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
