Aktuálně:

MF poslalo k připomínkám novelu daňového řádu, zavádí online daně

22.05.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
MF poslalo k připomínkám novelu daňového řádu, zavádí online daně

První verze portálu MOJE daně, přes který by bylo možné vyřizovat online daňové záležitosti s finančním úřadem, by mohla vzniknout

během roku 2020. Počítá s tím ministerstvo financí v rámci novely daňového řádu, kterou dnes úřad poslal k připomínkám. Novela dále umožní částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednoduší kontrolní postupy, sníží daňové pokuty a úroky a podpoří elektronickou komunikaci s finančním úřadem, informovalo MF.

Ten, kdo se rozhodne řešit své daně z domova či kanceláře, už nebude mít žádný důvod chodit na finanční úřad. Nekonečné fronty na finančním úřadě tak budou definitivně minulostí. On-line finanční úřad a tato novela, která je jeho základovým stavebním kamenem, usnadní život milionům občanů naší země,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
MF chce lidi zároveň motivovat k využití elektronické komunikace s finančním úřadem. „Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o jeden měsíc a také získají benefit v podobě dřívějšího vrácení přeplatku na dani,“ uvedl úřad. Zároveň novela v této souvislosti zruší povinnost využívat elektronické formuláře pro poplatníky, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku.
Portál bude nově například nabízet možnost předvyplnění daňového přiznání údaji, jimiž finanční úřad disponuje z dřívějších daňových řízení, bude poskytovat další informace o historii poplatníka a současně rozšíří možnost podání daňových přiznání prostřednictvím internetu.
Podle návrhu vznikne rozšířením již existující daňové informační schránky (DIS), kterou podle MF využívá pouze malá část poplatníků. Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a přihlásit by se k němu mohli lidé například přes e-občanku, přihlašovací údaje do systému datových schránek nebo údaje přidělené finančním úřadem.
V případě nadměrných odpočtů DPH MF navrhuje možnost vrátit část odpočtu, u které finanční úřad neprovádí žádnou kontrolu u žádajícího poplatníka. Novela přitom konkrétně zavádí v této souvislosti vyplácení záloh. „Dojde tedy k zásadnímu zvýšení právní i podnikatelské jistoty u plátců DPH, kteří dle stávajícího zákona někdy čekají na vyplacení mnohamilionových nadměrných odpočtů i dlouhé měsíce, ačkoliv je finančním úřadem prověřována pouze jejich nepatrná část,“ uvedlo MF.
Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od finančního úřadu. Zjednodušeně jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný plátce DPH nakoupil. Vzniká například tak, že v daném zdaňovacím období firma nakoupila více zboží a služeb, než ho prodala.
Změna daňového řádu také počítá s se snížením úroků z prodlení o šest procentních bodů. V současnosti je úrok stanoven na 14 procent plus základní úroková sazba ČNB, která je nyní dvě procenta. Zároveň tak klesnou úroky z posečkané částky na polovinu.
V situacích, kdy je naopak úrok vyplácen finančním úřadem poplatníkovi jako kompenzace za dlouhotrvající zadržení nadměrného odpočtu, dojde ke zvýšení o dva procentní body na čtyři procenta plus základní úroková sazba ČNB.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?