Aktuálně:

Vláda odmítla návrh Pirátů zvýšit daňovou slevu na manželku

21.05.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Vláda odmítla návrh Pirátů zvýšit daňovou slevu na manželku

Návrh poslanců Pirátů, kteří chtějí zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka a na manželku, vláda na svém včerejším jednání odmítla.

Vyplývá to z informací tiskového odboru úřadu vlády.

Měsíční sleva na poplatníka by se podle návrhu Pirátů měla zvýšit z nynějších 2 070 korun na 2 500 korun. Piráti chtějí také stanovit hranici pro daňové osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nebo příjmů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu. Přes negativní stanovisko vlády novelu projedná Sněmovna.

Vláda poukázala hlavně na to, že zvýšení daňové slevy by připravilo státní rozpočet podle odhadů až o 20,2 miliardy korun, a to i když se započte případný vyšší příjem z daně z přidané hodnoty ze zvýšených útrat poplatníků. Vláda upozornila i na to, že má ve svém programovém prohlášení zrušení takzvané superhrubé mzdy doprovázené snížením odvodů pro poplatníky. Návrh Pirátů tak podle kabinetu není v souladu s jejím programem.
Piráti argumentují tím, že v době, kdy se roční daňová sleva 24 840 použila poprvé, představovala průměrná hrubá mzda 22 592 korun. S rostoucí průměrnou mzdou a s růstem spotřebitelských cen se podle nich význam slevy snižuje.
Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík kritizuje, že vláda odmítla snížit daňovou zátěž všech pracujících o více než pět tisíc korun ročně. Zdanění práce je v Česku podle něj extrémně vysoké. „Současně s tímto opatřením jsme navrhli zrušení daňové výjimky, která v některých případech umožňuje multimilionářům zcela se vyhnout placení daně z příjmu. Vláda bohužel preferuje cestu zvyšování daní běžným pracujícím a daňových výjimek pro oligarchy,“ uvedl Ferjenčík v tiskové zprávě.
V případě navrženého omezení osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od daně z příjmů vláda uvádí, že toto omezení by postihlo jen úzký okruh poplatníků. Podle vládních odborníků se to nejeví jako koncepční a účelné řešení fiskální politiky. „Vzhledem k tomu, že podle poznatků vlády nelze z hlediska státního rozpočtu předpokládat znatelný přínos navrhovaného opatření a že se jedná o ojedinělý zásah do struktury nastavení zákonné úpravy, nepovažuje vláda za zcela vhodné současné nastavení měnit,“ stálo v návrhu stanoviska. Nyní je příjem z prodeje cenných papírů osvobozen bez limitu příjmů za podmínky, že je poplatník držel alespoň tři roky.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.