Americký prezident Donald Trump podepsal zákon o národní obraně s rozpočtem 900 miliard dolarů. V balíku je i 800 milionů pro Ukrajinu – 400 milionů ročně na roky 2026 a 2027. „Zákon umožní ministerstvu války realizovat mou agendu Mír skrze sílu,“ prohlásil Trump. Když se ale podíváme na čísla v kontextu, vynoří se otázka: je to skutečně signál pokračující podpory, nebo spíš začátek jejího utlumování?
Čísla, která mluví za vše
Od února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi, poskytly Spojené státy Ukrajině vojenskou pomoc v celkové výši přibližně 69,7 miliard dolarů. To znamená průměr zhruba 23 miliard ročně. Oproti tomu nově schválených 400 milionů dolarů ročně představuje pouhých 1,7 % dosavadního průměru. Pokles o více než 98 %.
Částka je určena konkrétně pro program USAI (Ukraine Security Assistance Initiative), který financuje dlouhodobé kontrakty s americkými zbrojovkami. Nejde tedy o okamžitou pomoc z armádních skladů, ale o strategické investice do výroby zbraní. V době, kdy se válka proměnila v opotřebovávací souboj o munici, dělostřelectvo a drony, je rozdíl mezi desítkami miliard a stovkami milionů propastný.
Jasný souhlas – a přesto rozpaky
Zákon prošel Kongresem s výraznou podporou: Senát ho schválil poměrem 77 ku 20, Sněmovna reprezentantů 312 ku 112. Konsenzus v americké politice bývá vzácný – právě proto je zajímavé, že se ho podařilo dosáhnout u obranného rozpočtu, který Ukrajině přiděluje relativně skromnou částku.
Možná to odráží realitu Trumpovy administrativy, která klade důraz na „mírové řešení“ konfliktu. Možná jde o kompromis mezi těmi, kdo chtějí Ukrajinu podpořit, a těmi, kdo volají po omezení amerických závazků. Zákon obsahuje i pojistku – Pentagon musí Kongres informovat do 48 hodin o jakémkoli omezení sdílení zpravodajských informací s Kyjevem. Jako by zákonodárci předem počítali s tím, že by administrativa mohla tlačit na brzdu.
Evropa pod tlakem
Zákon zakazuje Pentagonu snížit počet amerických vojáků v Evropě pod 76 tisíc na déle než 45 dní. To je signál, že USA své závazky vůči NATO berou vážně – přinejmenším na papíře. Pro pobaltské státy je v balíku 175 milionů dolarů v rámci Baltic Security Initiative.
Pokud se ale americká podpora Ukrajiny skutečně ztenčuje, tlak na evropské spojence poroste. Česká republika vyčlenila na obranu v roce 2025 zhruba 161 miliard korun – asi 2 % HDP. Budou evropské státy ochotny a schopny vyplnit mezeru, kterou po sobě zanechají Spojené státy?
Paradox síly
Trumpova rétorika o „míru skrze sílu“ zní sebevědomě. Realita je složitější. Konflikt na Ukrajině se nevyřeší tím, že Západ přestane dodávat zbraně – vyřeší se buď vojenským vyčerpáním jedné ze stran, nebo diplomatickým kompromisem, který bude mít oporu v reálné síle na bojišti.
Právě tady se ukazuje paradox: pokud chce Trump skutečně dosáhnout mírového řešení z pozice síly, potřebuje Ukrajinu vojensky posílit, ne oslabovat. Částka 400 milionů ročně to nezvládne. Možná jde o symbolický vzkaz Moskvě: Amerika se stahuje, vyjednávejte. Možná jde o politický kompromis uvnitř Washingtonu. Čísla mluví jasně. Co z nich plyne, ukáže až rok 2026.
Zdroj info: The Kyiv Independent
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
