Evropská unie chtěla poslat Moskvě jasný signál využitím zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Nakonec z toho byl ústup, půjčka z vlastní kapsy a posměšky z Kremlu. Ursula von der Leyenová navrhla využít ruské miliardy, ale narazila na odpor uvnitř vlastního tábora.
Belgický odpor rozhodl
Když se ve čtvrtek sešlo 27 lídrů EU, měli na stole návrh předsedkyně Evropské komise: využít zmrazená ruská aktiva k financování masivní půjčky pro Kyjev. Konsenzus ale nepřišel. Belgický premiér Bart De Wever odmítl ustoupit – většina z 185 miliard eur ruských peněz leží v bruselském depozitáři Euroclear a Belgie se obává žalob, sankcí a dalších odvetných kroků ze strany Moskvy.
Výsledek? Místo ruských miliard dostane Ukrajina půjčku 90 miliard eur krytou společným dluhem EU. Tedy – zaplatí to evropští daňoví poplatníci, zatímco ruská aktiva zůstanou nedotčená, byť zmrazená.
Kreml nečekal a okamžitě slavil. Kirill Dmitriev, jeden z klíčových Putinových vyslanců, napsal na síť X, že jde o „velkou ránu válečným štváčům v EU vedeným ztroskotanou Ursulou“. Grigory Karasin, předseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu, dodal, že „prozatím vítězí mezinárodní právo, ne Ursula von der Leyenová“. Přinejmenším z pohledu Moskvy to vypadá jako vítězství.
Zmrazit je jedno, použít druhé
Po únorové invazi v roce 2022 zablokovala EU aktiva ruské centrální banky v hodnotě 210 miliard eur, z nichž 185 miliard skončilo právě v Euroclearu. Brusel zmrazil tyto prostředky na dobu neurčitou, což odstranilo nutnost každých šest měsíců prodlužovat sankce jednomyslným hlasováním.
Tady ale začíná problém. Zatímco někteří politici a ekonomové vidí v konfiskaci ruských aktiv „neortodoxní, ale potřebný“ nástroj, jiní varují před destabilizací finančních trhů a precedentem, který by mohl otřást důvěrou v evropský finanční systém.
Moskva mezitím podala žalobu na Euroclear u moskevského soudu a označila jakékoli plány na využití aktiv za „krádež“. Slíbila „nejtvrdší“ odvetná opatření.
Praha blíž Budapešti
Zajímavé je, že Česká republika se v debatách o mechanismu reparační půjčky kryté zmrazenými aktivy přiblížila k pozici Maďarska a Slovenska. Praha zmrazila aktiva třem fyzickým a osmnácti právnickým osobám v odhadované hodnotě 10 miliard korun a aktivně se účastní unijních diskusí o dalším osudu ruských peněz.
Volodymyr Zelenskyj, který se summitu ve čtvrtek osobně zúčastnil, aby prosadil využití ruských miliard, nakonec v pátek ráno poděkoval za rozhodnutí o 90 – ti miliardové půjčce. Zdůraznil, že „ruská aktiva zůstávají zmrazená“ – což je pravda, ale zároveň jen polovina příběhu.
Co to vypovídá o Evropě?
Brusel chtěl ukázat sílu, ale nakonec ukázal roztříštěnost. Von der Leyenová přišla s plánem, který měl být symbolickým i praktickým úderem proti Moskvě. Místo toho EU sáhla do vlastní kapsy a Kreml si může připsat bod.
Jak dlouho ještě budou ruské miliardy jen nehybně ležet v belgických trezorech, zatímco Ukrajina potřebuje každé euro? A pokud se Evropa bojí použít zmrazená aktiva agresora, co to vypovídá o její odhodlanosti?
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
