Aktuálně:

Svatba za statisíce: Proč se dnes Češi nehrnou k oltáři?

04.07.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Svatba za statisíce: Proč se dnes Češi nehrnou k oltáři?

Svatba v Česku v roce 2025 vyjde v průměru na 190 564 korun. Stále méně lidí se ale rozhodne říct si své „ano“. Počet sňatků klesá – loni jich bylo jen 44 486, což je druhý nejnižší počet v historii. Proč se mladí Češi od manželství odvracejí a co za tím stojí?

Kolik svatba opravdu stojí?

Představte si, že plánujete den, který má být nezapomenutelný. Jenže když se podíváte na cenovky, může vám z toho zamrznout úsměv na rtech. Podle aktuálních dat českého svatebního portálu svatbeni.cz z května 2025 stojí průměrná svatba pro 60 hostů 190 564 korun. To je v přepočtu zhruba 3 176 korun na osobu. A to je jen základ – rozmezí se pohybuje od 150 000 až po 400 000 korun, pokud si přejete luxusnější prostory nebo extra služby.

Konkrétní položky? Pronájem místa vás vyjde na 10 000 až 200 000 korun, catering na 1 500 až 3 000 korun na osobu, svatební šaty na 5 000 až 50 000 korun a fotograf s kameramanem dohromady na 20 000 až 90 000 korun. K tomu připočtěte hudbu, dekorace, prstýnky a další drobnosti, které rychle nasčítají další desítky tisíc. Přinejmenším tedy musíte počítat s pořádnou investicí. A to v době, kdy si mnozí šetří na bydlení nebo hypotéku. Není divu, že se někteří ptají: Stojí to za to?

Pokles sňatků: Čísla mluví jasně

Když se podíváme na statistiky, trend je neúprosný. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo v roce 2024 uzavřeno pouze 44 486 sňatků – druhý nejnižší počet od roku 1918. Oproti roku 2019, kdy jsme měli vrchol s 54 870 sňatky, je to propad o téměř 20 %. A oproti loňsku, tedy roku 2023, kdy bylo sňatků 48 268, jde o další pokles o zhruba 8 %. Jak ukazují data, tento trend pokračuje i v roce 2025 a nic nenasvědčuje tomu, že by se měl zastavit.

Pro srovnání – ještě v 80. letech se lidé ženili a vdávali v průměru o deset let dříve než dnes. Aktuální věk při vstupu do manželství je u žen 30–31 let a u mužů 32–33 let. Myšlenka, že byste měli mít „všechno zařízené“ do třicítky, je dávno pryč. Ale proč se to děje?

Ekonomická bariéra: Svatba jako luxusní zboží

Jedním z hlavních důvodů, proč se oltáře v Česku pomalu vyprázdňují, je ekonomická realita. Svatba za statisíce korun je pro mnohé mladé páry nedostupná. Když k tomu přidáte rostoucí náklady na bydlení, hypotéky a celkovou životní úroveň, není divu, že si řada lidí říká: „Raději investujeme do bytu než do jednoho dne.“ Ekonomická nejistota, která nás provází už několik let, hraje klíčovou roli. A přiznejme si to – když si máte vybrat mezi svatbou a finanční stabilitou, co si vyberete?

Navíc, svatební průmysl sám cítí dopady tohoto trendu. Pokles poptávky po velkolepých oslavách znamená potíže pro cateringové firmy, fotografy či pronajímatele prostor. Svatba se z romantického snu mění v drahou položku na seznamu výdajů, kterou si může dovolit jen málokdo.

Společenské změny: Manželství už není nutnost

Ekonomika ale není jediný viník. Společnost se mění a s ní i pohled na manželství. Dnes už není sňatek vnímán jako nezbytný krok v životě. Nesezdané soužití je široce přijímané a pro mnohé mladé lidi je stejně hodnotné jako oficiální svazek. Proč tedy platit za papír a obřad, když můžete žít stejně šťastně bez něj?

K tomu přispívá i rostoucí individualismus. Lidé chtějí být jistí, že si vybrali správného partnera, a nechtějí se vázat, dokud si nejsou stoprocentně jistí. A když k tomu přidáme fakt, že kariéra a vzdělání mají přednost před rodinou, není divu, že se sňatky odkládají na později – nebo se nekonají vůbec. Před třiceti lety bylo nepředstavitelné, že byste ve třiceti neměli rodinu. Dnes je to běžné.

Svatba v Česku v roce 2025 není jen romantickou událostí, ale i finanční výzvou, kterou si mnozí nemohou nebo nechtějí dovolit. S průměrnými náklady kolem 190 000 korun a klesajícím počtem sňatků na historická minima se zdá, že tradiční manželství ztrácí svůj lesk. Ekonomické tlaky, měnící se hodnoty a nové právní možnosti nás vedou k přehodnocení, co vlastně znamená „společný život“. A možná je to dobře – třeba se v budoucnu budeme víc soustředit na kvalitu vztahů než na formální obřady…

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Petr Poreba

Zdroj info: svatbeni.cz, ČSÚ


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Česko odkleplo dotace pro Agrofert. Má na to vůbec právo?

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Státní platební agentura SZIF oznámila verdikt: holding Agrofert splňuje podmínky pro čerpání evropských dotací. Rozhodnutí přišlo poté, co premiér Andrej Babiš vložil společnost do nového svěřenského fondu. Opozice i kontrolní organizace ale bijí na poplach – o střetu zájmů přece může rozhodnout jen Evropská komise. A ta zatím mlčí.

Ruský pavilon v Benátkách: Kde končí umění a začíná politika?

23.04.2026, Autor: red

Až se 9. května otevřou brány 61. ročníku Benátského bienále, bude tam stát i ruský pavilon. Poprvé od února 2022, kdy ruské tanky vjely na Ukrajinu. Evropská komise pohrozila zastavením dotace ve výši dvou milionů eur, ministři z 22 zemí včetně Polska podepsali protest, Lotyšsko avizovalo bojkot. Italské ministerstvo kultury žádá dokumentaci, aby prověřilo, zda pavilon neporušuje sankce. Organizátoři benátské přehlídky zatím zůstávají neústupní: umění má být otevřené všem.

Trump tápe, Írán těží. Kdo vlastně vyhrává válku?

21.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident jeden den hrozí zničením celého Íránu a o dva dny později slaví „zářivý den pro svět", něco evidentně nehraje. Donald Trump se v konfliktu s Teheránem chová jako hráč pokeru, který neustále mění strategii – jenže protihráč u stolu si toho všiml. A začíná toho využívat.

Bulharsko našlo po osmi volbách konečně vítěze. Radev slibuje stabilitu, ale co Evropa?

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Osmé volby za pět let. Bulharsko už roky trápí politický chaos – vlády padají rychleji, než si stihnete zapamatovat jména premiérů. Tentokrát se ale něco zlomilo. Rumen Radev, bývalý prezident a stíhací pilot, vyhrál s novou stranou Progresivní Bulharsko přesvědčivě – 44 % hlasů a 135 parlamentních křesel z 240. V bulharských poměrech je to téměř zemětřesení.

Schmarcz: Bojkotovat obchodní misi předsedy Senátu na Taiwan je od vlády ideologicky zaslepené a hloupé

20.04.2026, Autor: Martin Schmarcz

Vláda nechce dát předsedovi Senátu letadlo k cestě na Taiwan. Pokračuje tak ve své nesmyslné válce proti ústavním institucím, které neovládá, tedy Hradu a horní komoře parlamentu. V tomto případě jde navíc o nanejvýš hloupý krok, protože ostrovní stát je důležitý pro český byznys. A Miloš Vystrčil také s sebou bere delegaci podnikatelů.

Orbán odchází. Kdo převezme žezlo hlavního rebelanta EU?

16.04.2026, Autor: Josef Neštický

Viktor Orbán prohrál volby a s ním mizí i postava, která léta definovala, co znamená být trnem v oku Bruselu. Maďarský premiér, jenž si z vetování klíčových rozhodnutí udělal téměř politickou značku, ustupuje ze scény. Jeho nástupce Péter Magyar slibuje konstruktivní přístup k EU. Jenže otázka zní: kdo teď převezme roli hlavního narušitele evropské jednoty? Jedno je jisté – prázdné místo po Orbánovi dlouho nezůstane.