Zatímco Američané ruší Gren Deal, v Evropě ještě přituhlo. Prezident Donald Trump odstoupil od Pařížské klimatické dohody, nebude dál vydávat miliardy na „zelené projekty“ a tamní firmy, banky a fondy přestávají aplikovat pravidla ESG. Environmental, Social and corporate Governance mimo jiné znamená povinné sledování tzv. uhlíkové stopy. Kdo ji má vysokou, bude za úvěr platit dvakrát vyšší úroky – nebo ho také nezíská vůbec.
V Evropské unii narozdíl od USA vstupuje v plnou platnost. Takže náš průmysl definitivně končí?
Až jednou někdo bude psát knihu o největších hloupostech, které zbytečně ohrozily existenci celé kultury, Zelený úděl tam jistě bude na jednom z předních míst. Ideálně jako temná sudba, která se nakonec nenaplnila. Snad najdeme dost rozumu zničit tento genocidní plán dřív, než zničí on nás. Zatím nám ale Brusel spíše přitahuje klimatické okovy. Vyšel najevo skandál, kdy Evropské komise uplácela aktivisty, aby protestovali za ještě tvrdší zelené zákony. A nyní se ukázalo, že úplně stejně korumpovala i novináře.
Zvláštní je, že se „nic neděje“. Kdyby se takto choval jakýkoli premiér, nebo kdyby nejdebože Rusko také vydalo 132 milionu euro (3,3 miliardy korun) na ovlivňování mínění v Evropské unii, to by byl panečku poprask. Okamžité vyšetřování, snaha dostat viníky za mříže, obrovský mediální a veřejný tlak. On ale panuje klid. Jako by nešlo o obrovský skandál, který je přinejmenším na odstoupení Komise. A to proto, aby nedošlo na zpochybnění důvěryhodnosti celého společenství, což by mělo ještě hlubší dopad.
Zatím to vypadá, že jedeme dál „močálem černým kol holých skal“. Ano, Zelený úděl nám chystá Apokalypsu. Což se projevuje i tím, že firmy už nedostávají úvěry na základě posouzení kvality záměru, ale podle toho, jak plní „závazky klimatistické práce“. Což funguje tak, že si za drahé peníze povinně pořídíte konzultační firmu s patřičným certifikátem, která vám spočte, jaká je vaše „uhlíková stopa“ a dle toho vám vydá osvědčení. Bankéř se na něj podívá a dle toho vám dá úrok dvě procenta, nebo čtyři. Nebo vám nedá nic.
Tohle je doslova stupidní. Finanční instituce se zbaví dobrého a jistého zisku, protože nepůjčí například zbrojařské či těžařské firmě, což jsou lukrativní obory s dobrými a jistými výnosy. Ale rád vám umožní rozjet třeba výrobu masa bez masa, nebo provoz cyklotaxi. Vy pak zkrachujete, protože o vaše výrobky a služby bude nízký zájem. Ale spolu s bankéřem budete mít hřejivý pocit, že jste aspoň neoteplili planetu. Oškliví obchodníci se smrtí či uhlobaroni si peníze seženou jinde a budou prosperovat.
Velké nadnárodní fondy své „zelené“ programy začaly opouštět již dříve. Nyní, kdy se v USA změnil vítr, samozřejmě mimo jiné ruší i ESG. Je to drahé, zbytečné a ještě to vede k chybnému alokování zdrojů. S tímhle už přece máme zkušenost. Socialismus nefungoval právě proto, že místo trhu měla hlavní slovo ideologie. Rudá, nebo zelená, to už je jedno. V každém případě o tom, jak se dělá byznys, nemohou rozhodovat politici a úředníci. Nebo mohou – ale dopadá to podle toho…
Co bude dál? Už nyní evropský úmysl strašně trpí tím, že americká konkurence má několikanásobně levnější energie. Nyní navíc nejen velké, ale už i střední a malé firmy budou muset vydávat velké peníze na audit ESG, což jim zvedne náklady samo o sobě a další miliony zaplatí za to, aby se přizpůsobily a snížily svou uhlíkovou stopu. Kromě toho jim hrozí, že když zůstanou příliš „špinavé“, nikdo jim nepůjčí, nebo jen hodně draho. Půjdou za lichváři? Nebo to zabalí a definitivně dají Evropské unii sbohem?
Je to neuvěřitelné. Patnáct let data ukazují, že od té doby, kdy Evropa začala nesmyslnou válku s uhlíkem, v níž nemůže vyhrát, více a více zaostává za USA. Do té doby hospodářský vývoj Západu probíhal rovnoměrně a my dosahovali obdobného ekonomického růstu, jako v zámoří. Pak se naše cesty rozdělily. Američané zamířili vzhůru a my – do zelené bažiny. Někteří z nás před tím varovali již tehdy. S tímto názorem jsme se neprosadili. Nyní ale existují důkazy, že máme pravdu. Tak proč EU jede dál a dál do toho močálu?
Stále jasněji se ukazuje, že celá zelená ideologie je stejně zlý a nebezpečný podvod, jako komunismus. Nefunguje to. Jediní, kdo z ní mají zisk, jsou ti „nahoře“, kteří si mohou přihrávat zakázky, granty a rozdělovat korupční klimatistické fondy. Takto vypadalo Československo v 80.letech. Nikdo již v reálný socialismus nevěřil, až na pár Jasánků. I samotní bolševici se soustředili jen na udržení se u moci a tím také u tučných koryt. Řídili se pasivní strategií „díky za každé nové ráno“.
Nyní je to velmi podobné. „Reálný klimatismus“ ničí naši prosperitu a svobodu. Evropská komise se ale tváří, že ten zelený ráj přeci jen nakonec vybudujeme. Patetické a prázdné řeči však jen zakrývají, že pod vznosnými fasádami bruselských paláců zahnívá bahno obří zelené korupce. Zřejmě jsme jí zahlédli jen malý kousek. Proto se Komise zuřivě brání vyšetřování? Aby se nepřišlo na to, že je to daleko horší? Bavíme se tu celkově o bilionech euro, jež jsou vyrvány z tržní ekonomiky a směřovány do Green Dealu.
Tohle je přeci strašné. Apologeti Zeleného údělu devastují bohatství Evropy, našim dětem berou budoucnost – a za zbytky peněz korumpují kdekoho, aby se ještě chvíli udrželi u moci. Jak dlouho to vydrží, když už ani nebude možné normálně podnikat a dostat úvěr? Opravdu chceme další roky diskutovat o tom, jak a zda vůbec reformovat Green Deal? Můj názor je jasný: zrušme to co nejdřív. Aby mí potomci vůbec mohli získat dědictví, jež má nějakou cenu a nestali se z nich evropští žebráci ve světě dominovaném jinými.
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Foto: Pixabay
Autor: Martin Schmarcz
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
