Inflace v ČR – leden 2025 

Zde je však třeba vzít v úvahu, že na počátku roku dochází tradičně k přecenění mnoha druhů zboží s tím, že se pak tyto ceny delší dobu nemění. Letos to bylo tedy mírně vyšší, přičemž největší podíl na růstu měly ceny potravin, alkoholických a  nealkoholických nápojů a tabákových výrobků. 

Meziroční srovnání

Také  meziroční vývoj spotřebitelských cen byl v lednu výrazně ovlivněn cenami potravin a bydlení. Proti loňskému lednu byly ceny potravin vyšší o téměř 5 %. Naopak ceny bydlení svůj růst zpomalily a oproti loňsku byly vyšší “jen” o 1,3 %.

Z tabulky vidíme, že meziroční inflace v lednu zpomalila proti prosinci minulého roku o 0,2 procentního bodu. Lze to spojit se zpomalením růstu cen, spojených s bydlením, které výrazně poskočily v lednu 2024 a tento skok z meziročního indexu nyní vypadl. Připomeňme, že vodné a stočné vzrostlo v lednu  o 4,2 % a 3,7 % (když v prosinci vzrostlo o 10,9 % a o 13,4 %), ceny tepla a teplé vody o 4,7 % (v prosinci o 8,5 %). Ceny elektřiny vzrostly v prosinci o 8,0 %, v lednu klesly o 4,7 %. Zemní plyn zlevnil o 7,7 % (v prosinci o 5,5 %). Stále se zde jedná (kromě zemního plynu) o růst cen, ale pomalejší než dříve. Ceny potravin naopak stouply více nrbo klesaly mírněji nerž loni. Týklá se to  cen ve skupině mléko, sýry, vejce, které v lednu vzrostly meziročně  o 8,0 % (v prosinci o 5,4 %), ovoce o 7,4 % (v prosinci o 5,9 %), zeleniny, kde v lednu meziročně klesly “jen” o 0,7 % (v prosinci o 5,1 %), cukru o 21,6 % (v prosinci o 30,4 %), mouky o 5,8 % (v prosinci o 10,3 %). Ceny masa v lednu vzrostly o 3,5 % (v prosinci naopak kledsly o 1,1 %).Kromě toho jsou zde poměrně velké meziroční růsty cen u jednotlivých komodit:  ceny vajec vzrostly za rok o 24,7 %, másla o 40,5 % a čokolády a čokoládových výrobků o 27,8 %,  lihovin o 3,6 a tabákových výrobků o 7,4 %. Ceny stravovacích služeb vzrostly o 5,2 %, ubytovací služby podražily za rok o 8,7 %. Do mezuiročního růstu se propsalo i zvýšení cen bytů o 6,6 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 3,4 %.  Tyto cenové růsty jsou vyváženy snižováním cen oděvů a obuvi o 1,2 % a o 4,3 %. Poměrně velký rozdíl je mezi růstem cen zboží(o 1,7 %)  a  služeb (o 4,7 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 2,5 % (v prosinci 2,4 %). 

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 1,3 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší především ceny zeleniny o 7,1 %, ovoce o 6,5 %, nealkoholických nápojů o 4,1 %, sýrů a tvarohů o 4,1 %, drůbeže o 5,7 %, vepřového masa o 3,0 %, uzenin o 1,7 % a polotučného trvanlivého mléka o 1,7 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 10,8 %, vína o 13,0 %, piva o 3,5 % a tabákových výrobků o 0,4 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami o 5,7 %. Naopak na meziměsíční snižování celkové cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle odívání a obuv, kde byly meziměsíčně nižší ceny oděvů o 1,9 % a obuvi o 2,7 %. Z potravin byly nižší ceny vajec o 6,6 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly v lednu o 1,5 % a ceny služeb o 1,0 %.

Mezinárodní srovnání

Eurostat pracuje s našimi podklady trochu jinak než ČSÚ a vykazuje tedy za ČR trochu jiné hodnoty o inflaci. Jsou to však údaje spolehlivě srovnatelné s ostatními zeměmi EU a dobře vypovídající i časové řadě. Podle Eurostatu tedy ceny za leden v Česku meziměsíčně vzrostly o 1,4 % a meziročně o 2,9 %.Údaje o dalších zemích jsou v tabulce:

ČSÚ zveřejnil počátkem února poprvé předběžné údaje o inflaci. Nastartoval tak systém, který je běžný v řadě zemí a také Eurostat zveřejňuje výše uvedené předběžné či bleskové údaje, neboť pracuje s údaji z mnoha zemí. Tyto odhady či předběžné údaje se nikdy výrazněji neliší od konečných dat, zveřejňovaných později. Ani v našem případě nedošlo k odchylce – celkové meziměsíční i meziroční údaje potvrdily ptřdběžný odhad.

Inflace – příčiny a důsledky, výhled

ČNB sice snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,25 p. b., zároveň ale upozornila na přetrvávající inflační rizika. Mezi nimi dominují ceny služeb, které meziročně vzrostly o 4,7 %. Část tohoto růstu lze přičíst vyšším mzdovým a provozním nákladům, ale nelze vyloučit ani snahu podnikatelů přenést zvýšené ceny na spotřebitele v prostředí silné poptávky. Právě tato dynamika poptávkové inflace by mohla limitovat další snižování úrokových sazeb.

Odhady pro letošní rok jsou nicméně optimistické, podmíněné ale tím, že nedojde k významným otřesům v ekonomice. Rizikovými faktory zůstávají oživující nezaměstnanost, slabší výkon průmyslu a stavebnictví, přetrvávající stagnace německé ekonomiky a dopady nových obchodních bariér, zejména v automobilovém a technologickém sektoru. Naopak pozitivním faktorem je pokračující pokles cen energií, zejména elektřiny a plynu.

Konsenzuální odhady naznačují, že inflace by letos neměla překročit hranici 3 %, ale zároveň pravděpodobně neklesne pod 2,5 %. Z tohoto pohledu nelze očekávat ani výraznější pokles úrokových sazeb, neboť jejich rychlé snižování by mohlo oslabit korunu, zvýšit dovozní inflaci a snížit reálné výnosy z úspor. Vývoj měnové politiky tak bude záviset na kombinaci domácích a mezinárodních faktorů, které se těžko dají na začátku roku předpovídat. 

Foto: Pixabay 

Autor: Martin Švehla