New Yorská galerie plánuje výstavu zaměřenou na díla vytvořená s použitím umělé inteligence. Výstava s názvem „Augmented Intelligence“ se má konat od 20. února do 5. března a bude obsahovat více než 20 položek. Cena některých děl se očekává až k 200 tisícům amerických dolarů.
Organizátoři výstavy zdůrazňují, že nejde o ledajaké výtvory umělé inteligence, ale díla uznávaných umělců, kteří využili umělou inteligenci při své tvorbě. „Spolupracuji s umělou inteligencí na tvorbě umění, které je transcendentální, umění, které v divákovi evokuje pravdu beze slov,“ uvedla podle časopisu Forbes Claire Silver. „Společně vytváříme díla, která jsou větší, než by jeden z nás dokázal vytvořit samostatně; ani jeden není pro proces důležitější než ten druhý.“ Umělkyně, jejíž digitální obrázek „Dcera“ se objevuje v aukci, se domnívá, že není možné, aby AI stvořila umělecké dílo bez lidského zásahu, ale vidí velký přínos právě ve spolupráci člověka a umělé inteligence.
Mnoho jiných umělců se podobného přístupu obává a zaslali galerii otevřený dopis. V něm kritizují především to, že modely AI, které zde byly použity, byly trénovány na dílech chráněných autorskými právy bez svolení vlastníků. Také mají obavy, že by umělá inteligence mohla umělce nahradit nebo jim přinejmenším konkurovat. Navíc v situaci, kdy umělci nevědomky a bez profitu trénují modely, které mají možnost je připravit o práci, mají autoři dopisu problém s tím, že umělecká galerie podporuje tento typ umění.
Galerie se brání tím, že umělci sami trávili velké množství času výcvikem konkrétních modelů AI, aby byli schopni vytvořit tato konkrétní díla. Navíc tato díla nejsou čistě generována umělou inteligencí, ale je do nich investováno velké množství lidské práce a kreativity.
Největším problémem děl tvořených čistě počítačem je množství, které by mohl potenciálně vytvořit. Pokud by se stalo běžné, že budou například knihy psány umělou inteligencí, mohly by naprosto zahltit trh, kde nebude na první pohled jasné, zda jsou psány člověkem nebo strojem. Pak by bylo téměř nemožné najít zde originální kousek od skutečného autora.
Na to byl mohl mít odpověď nový skotský makar (tedy tamní národní umělec) Peter Mackay, který podle BBC navrhuje, že by byla zavedena ochranná známka, která by ukazovala, že je dílo 100% bez umělé inteligence podobně jako existuje označení o místě původu, materiálu či způsobu výroby u jiných produktů. Jde až tak daleko, že by zde podle něj mohlo být, v případě použití umělé inteligence rozepsáno „složení“, tedy kolik procent díla je ovlivněno tím a tím autorem.
Je otázkou, zda by taková ochranná známka, nebo její špatné provedení, nemohla zlikvidovat rozvíjející se spolupráci umělců s umělou inteligencí. Je na místě, pokud by bylo označené dílo plně tvořené umělou inteligencí. Pokud by tato známka měla vypadat pouze „s AI“ a „bez AI“, mohlo by se skrze odpor k umělé inteligenci neprosadit dílo autora, který chytře využívá uměle generované části ke zlepšení finálního produktu. Naopak, pokud by lidé překonali odpor k dílům vytvořeným s pomocí umělé inteligence, byli bychom tam, kde jsme byli před ochranou známkou.
Úvahy o tom, že by měla podobná informace o využití AI obsahovat víc informací než pouhé ano/ne se tak zdají správné. Bohužel není jasné, jak by bylo možné podobnou ochranou známku vymáhat. Debata o použití umělé inteligence je stále v začátcích a můžeme jen hádat, kam nakonec dospěje.
Foto: Pixabay
Autor: Vojtěch Benda
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
