Autor: vláda
Datum projednání vládou: 4. 10. 2023
Hodnocení EM: 80%
Ty příběhy se podobají jako vejce vejci, známe je všichni. Lákavou nabídkou vysokého zhodnocení se nechá zlákat řada investorů, aby pak zjistili, že naskočili do letadla, které se dříve či později vždycky zřítí k zemi. Mnozí se pak pokoušejí svalit vinu na jiné, nejlépe na stát, rozuměj ČNB, policii, prezidenta, nebo každého, kdo měl, protože údajně mohl, zabránit podvodníkovi podvádět. Jenže zákony, zakazující podvodníkům podvádět, už máme, dokud však budeme mít rovněž hejly, kteří jim skáčou na špek, budeme mít i podvodníky a podvody.
Na organizátorech Ponziho schématu je zajímavé, že se většinou ani nepokoušejí utíkat. Mnozí snad dokonce věří tomu, že normálně podnikají, nebo si zkrátka za vybrané peníze nakoupí drahá auta, luxusní vily, ochočené aligátory a čekají, co se bude dít. Když je pak vezmou do klepet, křičí, že jde o omyl, všechno se vysvětlí a peníze investorům vyplatí i s úroky. Nakonec je to právě policie a státní zástupci, kdo může za to, že se tak nestane. Neboť, a to je pravda, podnikání na finančních trzích je závislé na důvěře investorů, která se vlivem policejní šťáry vytratí jako pára nad hrncem.
Stát se pilotem letadla na Ponziho pohon přirozeně může kdekdo, nejčastěji se to ovšem stává u alternativních fondů, založených podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Říká se jim patnáctky, také minifondy, podlimitní fondy a podobně. Jejich výhodou je minimální regulace, snadné založení i fungování. Většinou se jedná o eseróčka nebo akciovky. Tyto fondy mají sice jistá omezení ohledně toho, kdo může být investorem, kolik jich může být nekvalifikovaných, stanovena je i minimální investice nebo horní limit spravovaného majetku.
Jenže, jak už bylo řečeno, fungují s minimální regulací. Po zápisu do seznamu vedeného ČNB funguje správce minifondu bez licence ČNB a jeho činnost v oblasti správy cizího majetku není ČNB ani nijak dohlížena, což se spousta nekvalifikovaných investorů nedozví. Investice do alternativních fondů nesmějí být běžně nabízeny veřejnosti. Rovněž nesmějí nést označení „investiční fond“. Správci těchto fondů jsou sice povinni uvádět, že nejsou pod dozorem ČNB, realita bývá často značně odlišná. ČNB čas od času před investicemi do těchto fondů varuje a to je asi tak všechno.
Než půjdeme dál, je třeba důrazně upozornit, že zdaleka ne každý minifond je podvod. ČNB jich aktuálně registruje 420, případy fondů, uveďme třeba Grouwing Way nebo J. O. Investment, kde peníze zmizely, nejdou ani do desítek. Zato ztráty jdou do miliard a okradených klientů jsou tisíce. Proč někdo naletí na stále stejný trik zhodnocení peněz o 30% ročně? Říká se tomu FOMO efekt, z anglického Fear of missing out, česky strach ze zmeškání, strach, že o něco přijdeme. Jde o druh úzkosti způsobený pocitem, že člověku utíká zajímavá příležitost, které ale využívají druzí.
Není divu, že stát nyní přistupuje k větší regulaci patnáctek, aby investora více ochránil před ním samotným. Jak už bylo řečeno, stejně je to stát, kdo může za to, že naletěl. Hlavní změny v novele zákona mají spočívat v tom, že z názvu alternativního fondu bude muset vyplývat, že jde o subjekt rizikového kapitálu (venture capital) a investice do něj je tak trochu dobrodružství. Použití slova „fond“ nebo slov od něj odvozených v názvu bude přímo zakázáno. Toto označení je pro investory podle předkladatele zavádějící, jelikož mohou mít za to, že se jedná o regulovaný subjekt.
Další ochranou investorů má být jejich větší informovanost. Krom jiného budou muset být varováni, že se jedná o rizikovou investici, o níž můžou přijít. Volně investovat do těchto fondů, správně řečeno nelicencovaných správců, budou moci pouze kvalifikovaní (dalo by se říci zkušení) investoři s minimální investicí odpovídající 125 tis. EUR. Výjimka se zavádí pro rodiny a přátele, kdy společně může investovat do těchto subjektů až 20 osob, které nenaplňují podmínku minimálního vkladu. V takovém případě je limit 20 na všechny investory, tedy i ty kvalifikované.
Nelicencované investiční společnosti si budou muset počet investorů nechat pravidelně potvrdit auditorem, a v případně závažného nebo opakovaného porušení povinností je ČNB vymaže z evidence, kterou spravuje. Zbývá otázka, zda navrhované změny skutečně zamezí obcházení zákona a dalším investičním podvodům. Tak tomu jistě není a ani být nemůže. Vidina rychlých prachů bude vždycky lákat k riskování a na druhé straně se vždycky najde někdo, kdo peníze přednostně použije k uspokojení osobních, značně vysokých nároků.
Zvýšená státní regulace, která ve skutečnosti skutečnou regulací a dozorem stále není, tak může mít paradoxně opačný efekt. Lidé uvěří, že riskovat je nyní už bezpečné a kauzy s podvodnými fondy se už nebudou opakovat. Problém je, že alternativní fondy neplní své povinnosti už dnes. Kvůli nesplnění zákonné vykazovací povinnosti zahajuje centrální banka řádově desítky správních řízení ročně. Nikdo nezaručí, že se to zpřísněním regulace zlepší. Za zkoušku to ale stojí už jenom proto, že fondů nefondů každoročně přibývá.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
