Z dat, které v březnu zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že českému průmyslu a stavebnictví se i v náročném období daří. Vzrostla stavební produkce i počet vydaných stavebních povolení. Již čtvrtý měsíc v řadě vykázal růst i index důvěry ve stavebnictví.
Index důvěry ve stavebnictví zásadně vzrostl
Index důvěry ve stavebnictví se v únoru dostal na hodnotu 6,5 bodů, na úroveň, které mimo leden 2022 naposledy dosáhl v lednu 2020. Pozitivní vnímání podporují i data o stavební produkci, která v lednu meziročně vzrostla o 6,4 %.
Stavební úřady vydaly v lednu 2022 celkem 6 751 stavebních povolení, to je o 12,1 % více než před rokem. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 33,5 miliardy korun, v meziročním srovnání o 2,1 % více. Počet zahájených bytů v lednu 2022 meziročně vzrostl o 13,1 % na hodnotu 2 954 bytů. Počet dokončených bytů v lednu 2022 meziročně vzrostl o 18,1 % na 3 556 bytů.
„Počet dokončených bytů vzrostl téměř o pětinu. Za růstem stojí kategorie bytových domů především v Praze a Středočeském kraji. Naopak dokončování rodinných domů zejména v moravských krajích vázne,“ komentovala oficiální čísla Silvie Lukavcová z oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ.
Ještě v únoru převažovala pozitivní očekávání
Aktuální data ČSÚ promptně komentovalo i Ministerstvo průmyslu a obchodu, slovy náměstka ministra pro řízení sekce průmyslu a stavebnictví Ing. Eduarda Muřického takto: „České stavebnictví již od května loňského roku zažívá oživení a pokračuje v něm i na počátku letošního roku. Pozemní i inženýrské stavitelství rostlo velmi slušně. Velmi kladně vnímáme i růst počtu zahájených a dokončených bytů. Tato pozitivní čísla se promítla do dalšího růstu indexu důvěry ve stavebnictví, který indikuje převahu pozitivních očekávání.“
Náměstek ministra však k současné situaci v průmyslu také dodal: „Mimo značný růst cen energií, který probíhá již více než půl roku, se nejen tuzemské firmy musí vypořádat s nebývale rychlým růstem cen pohonných hmot, který je způsoben válkou na Ukrajině. To samozřejmě dále prodražuje výrobu a distribuci prakticky všeho. V neposlední řadě přestávají z Ukrajiny do České republiky být dováženy některé součástky a suroviny, což bude dále brzdit a prodražovat tuzemskou průmyslovou výrobu.“ Stavebnictví jistě pocítí i odliv ukrajinských pracovníků, přesto se stále mohutně staví, zejména v Praze.
Výstavba v Praze
Pozitivní březnové zprávy ze stavebnictví doplnila i zpráva o zahájení stavby linky metra D. Ve čtvrtek 24. března nabylo právní moci stavební povolení, a tak samotné stavbě již nic nebrání. Nová linka pražského metra D z Pankráce na Nové Dvory by měla být zahájena v druhé polovině letošního dubna. V letošním plánu je také nový most přes řeku Vltavu s pracovním názvem Dvorecká. S odchodem bývalé ministryně zahraničí Spojených států se nyní uvažuje o tom, že by mohl nést jméno Madeleine Albrightové.
„Praze by bylo ctí, kdyby jeden z jejích mostů nesl její jméno. Co nejdříve zahájím jednání s městskými částmi, abychom pojmenování mostu do detailu probrali,“ uvedl primátorův náměstek Adam Scheinherr (Praha Sobě).
S příchodem jara pražské stavební plány slibují příhodně i zelenější náměstí a ulice v Praze, například ulici Korunovační na Letné, která by se po revitalizaci měla stát reprezentativní městskou třídou s výrazným stromořadím.
Ožívají také pražské brownfieldy. Rušno je aktuálně například kolem Masarykova nádraží a Florence, kde developer Penta Real Estate vztyčil glajchu v nejvyšším bodě budoucí Zlaté věže, projektu s rukopisem Zahy Hadid v hodnotě 2,5 miliardy korun.
S aktuální změnou územního plánu je o krok blíže k výstavbě také nová městská čtvrť v Holešovicích. Největší pražský brownfield Bubny-Zátory, který je rozlohou větší než brownfieldy na žižkovském nákladovém nádraží a Rohanském ostrově dohromady, se dostává do finální fáze tzv. veřejného projednání. Developerské projekty tady plánuje hned několik společností, na pozemcích města mají vzniknout i veřejné instituce, městem založená Pražská developerská společnost v nové čtvrti postaví blok bytových domů s dostupnými obecními byty.
Dokumentaci pro územní rozhodnutí aktuálně připravuje také developerská společnost PSN, která ve vršovické Koh-i-noorce postaví asi 580 bytů se čtyřmi tisíci metrů čtverečních komerčních ploch pro obchody a služby. Architektonická studie proměny téměř dvouhektarového brownfieldu vznikla v ateliéru Jakub Cigler architekti již v roce 2020. Celková investice byla před dvěma lety vyčíslena na dvě miliardy korun. Přestože ceny od té doby výrazně narostly, plány ambiciózní společnosti se nemění.
„Počítáme, že na jaře příštího roku bychom zahájili demolici a sanaci území a renovaci historické části. Jakmile pak budeme mít všechna povolení, tak začneme s výstavbou,“ uvedl k brownfieldu Koh-i-noor Štěpán Smrčka, ředitel developmentu a projektového managementu PSN.
PSN koupila tovární areál Koh-i-noor před pěti lety. Loni do portfolia více než sedmdesáti nemovitostí přibrala mj. i pozemek po bývalém komplexu Transgas na Vinohradské třídě, kde má v budoucnu vyrůst exkluzivní bytový objekt. Celkem v nejbližších pěti letech chystá 25 projektů v hodnotě asi 11 miliard korun. Dalších 10 miliard má přitom připraveno na nové akvizice.
Foto: Pixabay
Zdroje: ČSÚ, MPSV, IPR Praha, ČTK, PSN
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
