Hrozba pro finanční systém? ECB varuje před krizí na trhu se zlatem

Trh se zlatem, tradičně považovaný za bezpečný přístav v dobách nejistoty, se nyní může stát zdrojem vážných problémů. Evropská centrální banka (ECB) ve své analýze z května 2025 upozorňuje na rizika spojená se zlatými deriváty, zejména futures kontrakty. Pokud by došlo k selhání dodávek fyzického zlata, mohlo by to vyvolat řetězovou reakci – od ztrát bank až po otřesy celého globálního finančního systému. Jak jsme se dostali do této situace a co to znamená pro Českou republiku?

Zlato jako rizikový faktor

Podle dat ECB dosáhla expozice investorů v eurozóně vůči zlatým derivátům k březnu 2025 hodnoty 1 bilionu eur, což představuje nárůst o 58 % od listopadu 2024. Tento rychlý růst naznačuje, jak se trh nafukuje. Zhruba 48 % těchto kontraktů má bankovní protistranu, přičemž většina expozic směřuje mimo eurozónu, kde je dohled slabší. Většina obchodů probíhá mimoburzovně (OTC), což znamená, že regulace a monitoring jsou obtížné.

Pro srovnání, expozice vůči zlatu přes ETF fondy byla ve 4. čtvrtletí 2024 jen 50 miliard eur. 

Ale co když se zlato, které si investoři objednali, fyzicky nedodá?

Co jsou futures kontrakty a proč jsou problémem?

Zlaté futures kontrakty jsou smlouvy, kde se dvě strany dohodnou na koupi nebo prodeji určitého množství zlata za pevnou cenu k budoucímu datu. Standardní kontrakt zahrnuje 100 trojských uncí. Většina těchto smluv se vyrovnává finančně – rozdíl mezi smluvní a tržní cenou se doplatí. Jenže v roce 2025 roste poptávka po fyzickém zlatě, což přináší potíže. Trezory jsou přeplněné, dodávky váznou a logistika selhává. Pokud investoři začnou požadovat skutečné zlato a nedostanou ho, může nastat chaos.

Banky, které tyto kontrakty zajišťují, mohou čelit tzv. margin calls – výzvám k doplnění zajištění kvůli nepříznivému pohybu cen. Pokud nemají dost likvidity, hrozí jim obrovské ztráty. ECB varuje, že takový scénář by mohl vést až k bankrotům a šířit paniku na trzích.

Proč je zlato najednou tak žádané?

Zlato vždy bylo symbolem stability, zvlášť v časech krizí. Vzpomeňme si na finanční otřesy roku 2008 nebo evropskou dluhovou krizi v roce 2010 – cena zlata tehdy raketově rostla. Dnes, v červnu 2025, hrají klíčovou roli geopolitické faktory. Státy jako Rusko nebo Čína se snaží diverzifikovat své rezervy a odklonit se od amerického dolaru, což zvyšuje poptávku po zlatě. K tomu přispívá i měnová politika ECB, která snížila úrokové sazby, a zlato jako neúročené aktivum se tak stává atraktivnější alternativou.

Centrální banky po celém světě, včetně České národní banky (ČNB), navyšují své zlaté rezervy. ČNB drží přibližně 56,2 tuny zlata a plánuje do roku 2028 dosáhnout 100 tun. Zlato se dokonce stalo druhým nejvýznamnějším rezervním aktivem, když předstihlo euro. Jenže tahle zlatá horečka má i stinnou stránku – čím víc se tlačí na fyzické dodávky, tím větší je riziko, že systém praskne.

Co na to analytici a regulátoři?

Názory na situaci se různí. Ekonomové varují před systémovou nestabilitou, zejména kvůli nedostatečné transparentnosti na trhu derivátů. „Pokud selžou dodávky fyzického zlata, může to být spouštěčem krize,“ zdůrazňuje ECB ve své zprávě z května 2025. Na druhé straně investoři a geopolitičtí analytici vidí zlato jako nezbytný bezpečný přístav v nejistých časech. A co regulátoři? Ti zatím konkrétní opatření pro trh se zlatem nepřipravili, i když posilují obecný dohled nad mimoburzovními obchody a digitální odolnost, například přes nařízení DORA.

Jak se to dotýká Česka?

A teď k nám domů. I když Česko není epicentrem zlatého trhu, dopady bychom pocitili. Zvýšená volatilita cen zlata může ovlivnit inflaci a investiční náladu. Firmy, které zlato využívají ve výrobě – třeba v elektronice nebo šperkařství – čelí rostoucím nákladům. Navíc kurz koruny vůči dolaru, ve kterém se zlato obchoduje, může přinést další nejistotu, zvlášť pro exportní firmy. Na druhé straně rostoucí hodnota zlatých rezerv ČNB je pozitivní zprávou pro finanční stabilitu země. Ale co když se globální trh zhroutí? Riziko, že by se otřesy přelily i k nám, je velmi reálné.

ECB načrtává několik scénářů. V tom optimistickém cena zlata mírně poroste díky geopolitické nejistotě, aniž by došlo k velkým otřesům. Varovný scénář však mluví o problémech s dodávkami, které by vedly k likviditním potížím bank a nutnosti intervence regulátorů. A pak je tu nejčernější varianta – masivní selhání dodávek fyzického zlata, které by mohlo otřást důvěrou v měny a celý finanční systém.

Přinejmenším bychom měli zůstat ve střehu. ECB a další instituce situaci monitorují, ale konkrétní regulace zatím chybí. Možná je čas se ptát, zda jsme připraveni na další finanční bouři, kdy nás zlato, paradoxně symbol bezpečí, může strhnout do propasti.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický