Aktuálně:

Z Balkantouristu na Bali: Jak se za čtyřicet let změnila naše představa dovolené

08.12.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Z Balkantouristu na Bali: Jak se za čtyřicet let změnila naše představa dovolené

Bulharsko v osmdesátých letech. Pamatuju si ty příběhy – fronty na poukazy, radost z toho, že se vůbec podařilo sehnat místo u moře. Dnes sedíme v kavárně na Bali, plánujeme workation a řešíme, jestli si prodloužit pobyt o měsíc. Čtyřicet let, dva světy. 

Když dovolená znamenala hlavně štěstí

V roce 1985 nebylo Bulharsko volbou. Bylo to prostě to, co bylo reálné. Pro občany Československa představovalo jednu z mála možností, jak vůbec spatřit moře. Cestovní ruch pevně svíral v rukou stát, monopolní Balkantourist diktoval podmínky a ceny. Oficiálně dostupné, reálně vzácný luxus.

Bulharsko se tehdy potýkalo s hospodářskou krizí, ale vláda podporovala turismus jako zdroj cenných deviz. Vy jste přinesli valuty, dostali jste za to pokoj v hotelu a možnost koupat se v Černém moři. Standardizované hotely, hromadné stravování, organizované výlety. Všechno předem naplánované, nic překvapivého.

Mentalita tehdejšího turisty? Vděčnost za to, že vůbec může. A taky solidní dávka improvizace – kdo pamatuje, ví. Komfort byl relativní, ale nikdo si moc nestěžoval. Prostě jste byli rádi, že jste tam.

Když se z dovolené stal životní styl

Přeskočme do roku 2025. Bali očekává letos 6,5 milionu zahraničních turistů, loni jich přijelo přes 6,3 milionu. Čísla, která by si socialistický Balkantourist nedokázal ani představit.

Pro dnešní Čechy představuje indonéský ostrov něco víc než jen dovolenou – je to ztělesnění svobody, dobrodružství, nového životního stylu. Na Bali se zformovala početná česká komunita, která tam nejen odpočívá, ale i dlouhodobě žije a podniká. Digitální nomádi, majitelé kaváren, jógový instruktoři. Někteří tam zůstali po pandemii, jiní tam našli způsob, jak skloubit práci s životem v tropech.

Ceny? Paradoxně stále relativně dostupné, přinejmenším ve srovnání s tím, co nabízejí. Od hostelu za pár dolarů po luxusní vily s výhledem na rýžová pole. Každý si vybere podle peněženky a nálady. Jenže tady narážíme na zásadní rozdíl: zatímco v roce 1985 byl komfort otázkou toho, co vám stát dovolil, dnes je otázkou toho, co si můžete dovolit vy.

Co se změnilo víc – destinace, nebo my?

Bulharsko se mezitím zbavilo nálepky levné socialistické riviéry a nabízí moderní služby srovnatelné s jinými evropskými zeměmi. Bali zase po teroristických útocích a pandemii redefinuje svou image. Balijské úřady směřují k vyšší kvalitě a udržitelnosti – chtějí méně turistů, kteří zůstanou déle a utratí víc. A hlavně: aby respektovali místní kulturu.

Největší proměna se ale odehrála v našich hlavách. Turista roku 1985 byl vděčný za možnost vidět svět. Turista roku 2025 řeší, jestli jeho dovolená dostatečně respektuje místní kulturu a jestli jeho Instagram stories budou mít dost lajků. Místo organizovaných zájezdů plánujeme vlastní itineráře, místo dvou týdnů u moře kombinujeme workation s digitálním nomádstvím.

Vyměnili jsme jistotu za svobodu. Předvídatelnost za nekonečné možnosti. A klid za neustálé rozhodování, kam dál.

Jsme díky tomu šťastnější?

Změnilo se všechno – ceny, komfort, destinace i my sami. Bulharsko 1985 bylo o tom, že jste měli štěstí. Bali 2025 je o tom, že máte možnosti.

Možná je to naivní otázka, ale napadá mě pořád: jsme díky tomu šťastnější? Nebo jsme jen vyměnili vděčnost za výběr a jednoduchost za komplikovanost? Možná na to neexistuje jednoduchá odpověď. Možná je to jen další z těch věcí, které si každý musí zodpovědět sám – nejlépe někde u moře, ať už v Bulharsku, nebo na Bali.

Zdroj info: bulgariaczech.com, rozhlas.cz, czechtourism.cz

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta.