Aktuálně:

Volkswagen v červených číslech: Když cla a elektromobilita udeří najednou

01.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Volkswagen v červených číslech: Když cla a elektromobilita udeří najednou

Německý automobilový gigant Volkswagen se ve třetím čtvrtletí propadl do provozní ztráty 1,3 miliardy eur. Důvodů je hned několik: americká cla, nepovedená elektrická strategie u Porsche a rostoucí tlak na ziskovost.

Pro koncern, který ještě nedávno patřil k nejziskovějším automobilkám světa, je to tvrdá rána – a možná i varování, kam až může zajít kombinace geopolitiky a technologického sázení na špatného koně.

Cla jako pětiapůlmiliardová facka

Americká celní politika pod vedením prezidenta Donalda Trumpa uvalila na dovážené automobily a díly clo ve výši 25 %. Pro Volkswagen to znamená přímé náklady minimálně 4 miliardy eur, k nimž se přidávají další ztráty spojené s poklesem prodejů a nutnými protiopatřeními. Celková zátěž? Až 5 miliard eur za rok 2025.

Výsledek je viditelný na prodejních číslech. Ve druhém čtvrtletí klesly prodeje ve Spojených státech meziročně o 29 %, ve třetím pak o 6 %. Volkswagen reaguje zdražením vozů o 4 až 7 % pro modelový rok 2026 – což v konkurenčním prostředí amerického trhu rozhodně není výhra. Finančním ředitelem Arnem Antlitzem zmíněný „smíšený obraz“ je v tomto kontextu spíše eufemismus. Ano, v Evropě se daří, každý čtvrtý prodaný elektromobil pochází od koncernu. 

Volkswagen nyní zvažuje přesun části výroby přímo do USA – konkrétně pro značku Audi by mělo padnout rozhodnutí do konce roku. Zároveň se snaží vyjednat vlastní celní dohodu s Washingtonem, která by mohla snížit sazbu pod 15 %. Jenže to je poker s nejistým výsledkem.

Porsche: když elektromobilita nevyjde

Pokud cla představují vnější ránu, pak Porsche je ta vnitřní. Luxusní značka, kterou Volkswagen vlastní ze 75,4 %, zaznamenala ve třetím čtvrtletí hlubokou ztrátu. Důvod? Neúspěšná sázka na rychlý přechod k elektromobilům. Porsche v září oznámilo strategický obrat – návrat k hybridům a spalovacím motorům – což koncern stálo 4,7 miliardy eur v podobě účetních odpisů a restrukturalizačních nákladů.

„Mysleli jsme si, že hybridy přeskočíme, ale nemůžeme,“ zaznělo z vedení Porsche. Jinými slovy: trh nebyl připravený a zákazníci nechtěli. Prodeje Porsche v USA klesly ve třetím čtvrtletí o 4,9 % na 18 403 vozů. Oliver Blume, který dosud vedl jak Volkswagen, tak Porsche, se pod tlakem investorů vzdává pozice šéfa Porsche – od příštího roku ho nahradí Michael Leiters, bývalý boss McLarenu.

Je to symbolický moment. Blume čelil kritice, že nemůže efektivně řídit dvě velké firmy najednou v době, kdy obě procházejí existenční krizí. A výsledky tomu dávají za pravdu.

Čipy jako další hrozba

Jako by to nestačilo, Volkswagen nyní čelí i riziku nedostatku čipů. Antlitz přiznal, že celoroční výhled platí pouze za předpokladu „adekvátního zásobování čipy“. Spor kolem nizozemského výrobce Nexperia hrozí zastavením výroby v celém automobilovém průmyslu. Volkswagen řeší situaci „den po dni, týden po týdnu“ – což není zrovna uklidňující formulace pro investory.

Přitom za prvních devět měsíců roku 2025 klesl provozní zisk koncernu o 58 % na 5,4 miliardy eur, zatímco tržby vzrostly jen symbolicky o 0,6 % na 239 miliard eur. To znamená dramatický propad ziskovosti. Volkswagen se nachází v nejhorší krizi od skandálu Dieselgate – a tentokrát nejde o podvod, ale o kombinaci vnějších šoků a vlastních strategických chyb.

Co z toho plyne?

Volkswagen dnes balancuje na hraně. Cla ho tlačí k přesunu výroby, elektromobilita vyžaduje masivní investice s nejistým výnosem a Porsche potřebuje záchranu. Koncern sice udržuje pozici v „mimořádně náročném prostředí“, jak zní oficiální rétorika, ale čísla mluví jasně: tohle není jen turbulence, tohle je strukturální problém.

Dokáže Volkswagen najít cestu ven dřív, než se ztráty stanou neudržitelnými? A co když americká cla zůstanou, čipy budou chybět a čínský trh se bude dál propadat? Možná právě teď se rozhoduje, jestli německý gigant zůstane gigantem – nebo se stane varováním pro celý průmysl.

Zdroj info: reuters.com

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?