Aktuálně:

Trumpova Rada míru: Evropa zůstává na lavičce náhradníků

18.02.2026, Autor: Marek Hájek

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Trumpova Rada míru: Evropa zůstává na lavičce náhradníků

Když americký prezident Donald Trump letos v lednu svolal do Washingtonu první zasedání své nové „Rady míru“, většina evropských zemí zareagovala způsobem, který diplomaté obvykle popisují jako „zdrženlivý“. Poděkovali za pozvánku a zůstali doma. Z 27 členských států Evropské unie se k plnohodnotnému členství odhodlaly pouze Maďarsko a Bulharsko. Itálie, Rumunsko a Kypr vyslaly pozorovatele. Zbytek buď odmítl, nebo – jako Dánsko – pozvánku vůbec nedostal.

Mírová iniciativa s nejasným mandátem

Rada míru byla původně představena loni v září jako součást dvacetibodového plánu na příměří v Gaze. Od té doby se její ambice rozrostly do podoby širší platformy pro řešení mezinárodních konfliktů. Právě tato nejasnost vyvolává v Evropě pochybnosti. Rakouský kancléř Christian Stocker to vyjádřil přímo: „Na takové případy už máme OSN, a nejsem příznivcem paralelních struktur.“

Podobně se vyjádřil i irský vicepremiér Simon Harris. Zejména ho znepokojilo, že o účasti uvažuje i Rusko. „Cokoli, co Putin zvažuje s názvem ‚mír‘, mi nesedí,“ poznamenal pro irskou televizi RTE. Těžko mu nedat za pravdu.

Kdo je uvnitř a kdo venku

Maďarský premiér Viktor Orbán, dlouholetý Trumpův spojenec, vysvětlil své rozhodnutí pragmaticky: „Maďarsko potřebuje mír, aby mohlo růst a rozvíjet se.“ Bulharsko nejen projevilo zájem, ale pozvání přijalo – dokonce má v Radě míru dvojí zastoupení.

Naopak Francie patřila mezi první země, které odmítly. Paříž kritizovala možné překrývání s OSN a příliš široký mandát iniciativy. Německo zaujalo opatrnější postoj – podporuje mírové úsilí v Gaze, ale ministr zahraničí Johann Wadephul opakovaně připomíná, že OSN už existuje.

Česká republika se přiklonila k většinovému proudu. Premiér Andrej Babiš uvedl, že Praha chce koordinovat postup s ostatními členy EU. Slovensko pozvánku odmítlo s odůvodněním, že si nemůže dovolit miliardový poplatek za stálé členství.

Brusel vyslal druhou garnituru

Evropská komise se rozhodla vyslat do Washingtonu komisařku pro Středomoří Dubravku Šuicu – relativně juniorní postavu. „Nestáváme se členy,“ zdůraznila mluvčí komise Paula Pinho.

Předseda Evropské rady António Costa vyjádřil „vážné pochybnosti o řadě prvků charty rady, které se týkají jejího rozsahu, správy a slučitelnosti s Chartou OSN“. Diplomatická služba EU ve svém interním dokumentu varovala, že charta „vyvolává obavy z hlediska ústavních principů EU“.

Paradox současnosti

Trumpova Rada míru se zatím jeví spíše jako nástroj americké zahraniční politiky než jako široce přijímaná mezinárodní platforma. Evropa – tradičně nejmírumilovnější region světa podle Globálního mírového indexu – tentokrát dává přednost stávajícím multilaterálním strukturám.

Paradoxně právě v době, kdy Trump kritizuje Evropu za nedostatečné výdaje na obranu a označuje EU za konkurenta spíše než spojence, většina evropských zemí volí koordinovaný postup a odmítá paralelní struktury. Otázkou zůstává, zda tato jednota vydrží, pokud se Rada míru skutečně etabluje jako vlivný hráč. Nebo zda celá iniciativa zůstane jen dalším z Trumpových projektů, které vzbudily pozornost, ale ne konsenzus.

Zdroj info: Euractiv

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta.