Zatímco politici diskutují o emisních cílech a zelených dealech, Evropa se tiše, ale neúprosně mění v jiný kontinent. Vědecký poradní sbor EU právě zveřejnil varování, které by mělo znepokojit každého: na scénář oteplení o čtyři stupně Celsia nejsme připraveni. Vůbec.
Když čísla mluví jasněji než politici
Fakta jsou neúprosná. Zatímco se svět oproti předindustriálnímu období oteplil o 1,4 °C, Evropa už je o 2,5 °C teplejší. Oteplujeme se přibližně dvakrát rychleji než zbytek planety. A důsledky? Ty už vidíme denně.
Toto desetiletí přináší škody v průměru 45 miliard eur ročně – pětinásobek toho, co jsme zažívali v osmdesátých letech. V roce 2023 požáry spálily půl milionu hektarů evropské půdy. Povodně ve Valencii si vyžádaly 229 obětí. Krupobití způsobuje miliardové škody každý rok.
„Současné politiky nejsou připraveny na scénář čtyř stupňů,“ konstatuje suše Ottmar Edenhofer, předseda Evropské vědecké poradní rady pro klimatickou změnu. Vědecké modely ukazují, že i při dodržení současných klimatických politik směřujeme k oteplení, které Evropu zásadně promění.
Fragmentace místo koordinace
Adaptace na měnící se klima – téma, které bylo ještě nedávno považováno za „kapitulaci“ před bojem proti emisím – se stává otázkou přežití. Podle vědeckých poradců EU zůstává adaptační úsilí napříč Evropou nedostatečné, roztříštěné a často přichází příliš pozdě.
Povodně ve Valencii, Belgii nebo Irsku ukázaly, jak slabé systémy včasného varování a nejasné kompetence dokážou zhoršit škody. Evropská unie sice v roce 2021 přijala novou strategii pro přizpůsobení se změně klimatu s cílem vybudovat do roku 2050 odolnou společnost, realita je ale zatím jiná.
Vědecký poradní sbor identifikoval klíčové bariéry: nedostatek informací, kapacit a institucionální koordinace. Jak klimatická rizika sílí, tyto překážky stále více podkopávají schopnost Evropy zvládat dopady.
Střední Evropa jako nové Středomoří?
Pro Českou republiku, která se otepluje stejně rychle jako zbytek kontinentu, to znamená konkrétní hrozby. Letní teploty by se mohly zvýšit až o 3,5 °C, zimní dokonce o 5 °C ve srovnání s obdobím 1971–2000. Oteplení o čtyři stupně by pro střední Evropu znamenalo transformaci smíšených lesů mírného pásu na biotopy podobné těm ve Středomoří.
Teplejší atmosféra vytváří podmínky pro intenzivnější povodně s větším množstvím srážek. S rostoucími teplotami se násobí rizika sucha. Už dnes pociťujeme častější vlny veder a období sucha.
Poradci EU navrhují jasná řešení: harmonizovat posuzování klimatických rizik napříč Evropou, vytvořit společný referenční scénář a především – vyčlenit peníze v příštím dlouhodobém rozpočtu od roku 2028.
Dokážeme se přizpůsobit dostatečně rychle? Nebo budeme i nadále reagovat až poté, co katastrofa udeří? Protože jak ukazují data z Valencie i z celé Evropy – čas na přípravu se krátí rychleji, než roste politická vůle jednat.
Zdroj info: Euractiv
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
