Aktuálně:

Třetina Čechů pracuje i po práci. A pak se diví, že jsou unavení

26.11.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Třetina Čechů pracuje i po práci. A pak se diví, že jsou unavení

Skoro každý třetí zaměstnanec v Česku řeší pracovní e-maily, telefonáty a zprávy i mimo pracovní dobu. A pak se diví, proč je pořád unavený. Výzkum Masarykovy univerzity potvrdil, co by mělo být jasné: čím víc práce po večerech a víkendech, tím horší regenerace. A v dlouhodobém horizontu? Stres, únava, vyhoření.

Technologie nám daly volnost. A vzaly hranice

Ve studii týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity odpovídalo dva tisíce lidí ve věku 18 až 59 let. Výsledky nejsou nijak povzbudivé. Značná část respondentů používá digitální technologie k práci po pracovní době velmi často. Tři čtvrtiny lidí myslí na práci i ve volném čase.

„Technologie nám dávají volnost, ale berou nám hranice,“ říká spoluautor výzkumu Martin Vaculík. „Chceme-li podávat špičkové výkony, musíme také regenerovat. Kvalitní výkon vyžaduje kvalitní odpočinek. Nelze pracovat neustále, a přitom být dlouhodobě efektivní a výkonný.“

Data navíc ukazují, že práce po pracovní době málokdy znamená jen rychlé nahlédnutí do e-mailové schránky. Lidé se obvykle pouštějí do více pracovních úkolů najednou. A platí i další nepříjemná souvislost: ti, kteří přes den zažívají větší pracovní přetížení, pracují i ve volném čase prostřednictvím digitálních technologií častěji. 

Češi pracují víc než Evropa

Přestože většina respondentů uvádí, že často zažívá relaxaci či psychické odpoutání od práce, vysoký podíl pracovních myšlenek ve volném čase ukazuje, že českým pracujícím se často nedaří opravdu „vypnout“. A není to jen pocit. Češi pracují v průměru o 1,8 hodiny týdně více, než je průměr EU.

„Nejde jen o individuální přístup, ale i o kulturu organizace,“ doplňuje spoluautor výzkumu Jaroslav Sýkora. „Organizace, které podporují regeneraci a jasné oddělování pracovního a osobního času, přispívají k vyšší spokojenosti i dlouhodobé výkonnosti svých zaměstnanců.“

Na úrovni firem mohou pomoci i jednoduché kroky – například nastavení jasných pravidel komunikace a dostupnosti mimo pracovní dobu, nebo aktivní podpora odpočinku. Jenže to vyžaduje, aby firmy skutečně chtěly měnit kulturu, ne jen deklarovat work-life balance v prezentacích pro investory.

Flexibilita ano, ale s rozumem

V březnu 2025 byla schválena novela zákoníku práce, takzvaná flexinovela. V roce 2024 umožňovalo práci z domova 59 procent podniků v Česku. Odborníci vítají větší flexibilitu, ale zároveň varují před stíráním hranic mezi pracovním a soukromým životem.

Protože co je to za flexibilitu, když člověk pracuje doma v osm večer a v neděli odpoledne? To není svoboda. To je jen jiná forma přesčasů, které nikdo nepočítá a nikdo neplatí.

Technologie nám umožnily pracovat odkudkoli a kdykoli. Ale to neznamená, že bychom měli pracovat všude a pořád. Otázka zní, jestli si to uvědomíme dřív, než nám to řekne lékař.

Zdroj info: ČTK, Výzkumná zpráva týmu IRTIS

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?