Aktuálně:

Sedm milionů za rady. Kolik stojí bitcoinová chyba státu?

21.02.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sedm milionů za rady. Kolik stojí bitcoinová chyba státu?

Když stát přijme dar od odsouzeného drogového překupníka a pak zjistí, že kryptoměna možná pochází z nelegálních obchodů, není divu, že potřebuje poradit. Otázka zní: muselo to stát přes sedm milionů korun? Ministerstvo spravedlnosti právě zveřejnilo, kolik zaplatilo externím expertům za to, aby mu pomohli vymotat se z bitcoinové kauzy, která loni otřásla vládou a stála místo ministra Pavla Blažka.

Audit za cenu luxusního vozu

Z veřejných peněz zmizelo celkem 7,3 milionu. Kam? Právníkům, auditorům a znalcům. Největší kus si ukrojila firma Grant Thornton – 3,6 milionu za audit okolností přijetí daru. To je víc než průměrná roční mzda deseti učitelů. Výsledek? Audit potvrdil, že za kroky při přijetí daru nesl přímou odpovědnost ekonomický náměstek Radomír Daňhel, zatímco tehdejší ministr Blažek měl o transakci klíčové informace. Formálně pojmenoval, co bylo zřejmé už z novinových titulků.

Další téměř tři miliony spolkla advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba za právní stanoviska k nakládání s penězi z dražby bitcoinů. A to není všechno – kancelář Clifford Chance Prague si přišla na 461 tisíc korun, jiná právnická firma na dalších téměř 200 tisíc. Znalecké posudky? Přes 300 tisíc.

Jak se stát stal obchodníkem s kryptoměnou

Připomeňme si, co předcházelo této nákladné poradenské smršti. V březnu 2025 přijalo ministerstvo spravedlnosti dar 468 bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun od Tomáše Jiřikovského – muže s bohatou kriminální minulostí zahrnující zpronevěru, obchod s drogami i nedovolené ozbrojování. Ministerstvo bitcoiny vydražilo, ale pak přišla studená sprcha: policie kryptoměnu zajistila jako možný výnos z trestné činnosti.

Následovaly dohady o narovnání s kupci, jimž stát vyplatil celkem 44 milionů korun jako kompenzaci kurzového rozdílu. Tehdejší ministryně Eva Decroix sice tvrdila, že stát o nic nepřišel, protože si ponechal bitcoiny a kupcům vrátil peníze. Jenže co s bitcoiny, které možná pocházejí z nelegálního online prostředí? Není jisté, zda s nimi bude stát vůbec moci nakládat.

Když si stát najímá rádce za tisíce na hodinu

Hodinové sazby 400 až 550 korun jsou sice tržní standard, ale když se násobí stovkami hodin… Nejvíc mezi jednotlivci vydělal soudce Paul Springer – 181 500 korun za konzultační činnost v justiční oblasti. Opoziční politici vyjadřovali podiv, že stát v této věci vůbec sahá po externích službách za miliony. Vždyť ministerstvo spravedlnosti má přece vlastní právníky a odborníky.

Tady narážíme na paradox českého státu: když se něco pokazí, raději se zaplatí externí audit, který formálně potvrdí, co už všichni vědí, než aby se věc vyřešila interně. Pojistka proti odpovědnosti, byť drahá.

Poučení za miliony

Bitcoinová kauza stála Pavla Blažka ministerské křeslo, stát vyplatil desítky milionů kupcům a teď ještě sedm milionů poradcům. Jiřikovský je ve vazbě, ministerstvo se připojilo jako poškozené k trestnímu řízení a vyšetřování dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Celá aféra je učebnicovým příkladem toho, jak může jeden neopatrný dar způsobit lavinu problémů. Nestačilo by příště prostě odmítnout dar od odsouzeného drogového překupníka? Ušetřilo by to nejen miliony za poradce, ale i pověst justice.

Zdroj info: ČTK

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?