Aktuálně:

Připraveni bojovat hned dnes večer. Pobaltí varuje před křehkostí NATO

21.02.2026, Autor: Josef Neštický

4 votes, average: 4,00 out of 54 votes, average: 4,00 out of 54 votes, average: 4,00 out of 54 votes, average: 4,00 out of 54 votes, average: 4,00 out of 5
Připraveni bojovat hned dnes večer. Pobaltí varuje před křehkostí NATO

Šest milionů lidí. Rusko na hranicích, Bělorusko za zády, Kaliningrad jako ruská enkláva v srdci regionu. Armáda čítající čtyřicet tisíc vojáků. A teď si k tomu přidejte amerického prezidenta, který se hádá s Dánskem o Grónsko a nahlas zpochybňuje smysl NATO. Přesně v této situaci se nachází pobaltské státy – a jejich reakce je překvapivě klidná. Přinejmenším navenek.

„Pokud se na lotyšské půdě objeví ‚malý zelený muž‘, bude okamžitě eliminován,“ prohlásil lotyšský ministr obrany Andris Spruds letos v únoru na mnichovské bezpečnostní konferenci. Narážka na ruské vojáky bez označení, kteří v roce 2014 obsadili Krym, byla jasná. Stejně jako vzkaz: Pobaltí se nebude dívat, jak se historie opakuje.

Trumpův budíček

Trumpova rétorika ohledě Grónska a jeho opakované výhrůžky vůči spojencům v NATO vyvolaly v Evropě nervozitu. Ministři zahraničí a obrany Estonska, Lotyšska a Litvy, kteří hovořili s médii v Mnichově, ale zůstávají optimističtí. Pobaltí bere Trumpovu rétoriku jako budíček, nikoli jako rozsudek smrti pro alianci.

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna uvedl, že tlak a přímočarý styl komunikace prezidenta Trumpa může Evropu motivovat k větší odpovědnosti. Evropa musí povstat. NATO funguje, ale už to není samozřejmost jako dříve. Každý musí udělat svůj díl.

Omezené síly proti ruské převaze

Realita je ovšem tvrdší než diplomatické fráze. Estonsko, Lotyšsko a Litva mají dohromady asi 40 000 aktivních vojáků, k tomu rezervisty a teritoriální síly. Lotyšsko plánuje v případě konfliktu mobilizovat až 60 000 lidí. V regionu je navíc rozmístěno zhruba 10 000 vojáků NATO v rámci posílené předsunuté přítomnosti, Německo má v Litvě trvale umístěnou obrněnou brigádu.

Litva hodlá v letech 2026 až 2030 vynakládat na obranu 5 až 6 % HDP. Estonsko staví tzv. Baltskou obrannou linii s až 600 bunkry. Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko patří mezi země s nejvyššími výdaji na obranu v rámci NATO v poměru k HDP. Pobaltí se zkrátka připravuje na válku, o které doufá, že ji nikdy nebude muset vést.

Suvalský koridor a válečné hry

Nedávná válečná simulace ukázala, že Rusko by dokázalo obsadit Suvalský koridor – úzký koridor mezi Litvou a Polskem – během několika dní, zatímco NATO by mělo problém reagovat včas. Spruds to ale nebere jako alarmující zprávu: Pobaltí je připraveno bojovat dnes večer.

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys dodává, že takové scénáře jsou důležité pro přípravu rozhodovacích procesů. Rusko bude vyhrožovat jadernými schopnostmi, stejně jako to dělalo v roce 2022 po podpoře Ukrajiny. A Západ bude muset překonat strach. Jak? Prostřednictvím válečných her a cvičení.

Kaliningrad – zranitelnost Ruska

Pobaltské státy ale nejsou jen obětí v čekání. Jak upozorňuje Spruds, Kaliningrad představuje pro Rusko zranitelné místo, které by bylo velmi obtížné chránit v případě konfliktu. Budrys je ještě přímější: pokud si někdo myslí, že válka by byla nějak lokalizována na území NATO bez obrovské destrukce v Kaliningradu a hluboko v Rusku, ať si to rozmyslí.

NATO mění strategii z čistě defenzivní na takovou, která v případě napadení Pobaltí počítá s okamžitým a ničivým úderem hluboko na ruském území. 

Drony, narušení vzdušného prostoru a hybridní válka

Podzim 2025 přinesl sérii incidentů: drony Shahed se zřítily na území pobaltských států, ruské vojenské letouny narušily vzdušný prostor Estonska a Litvy. NATO reagovalo spuštěním operace Eastern Sentry v září 2025, ale otázky zůstávají. Pokud aliance nedokáže sestřelit ani hrstku dronů, jak by čelila stovkám, které Rusko každou noc vypouští na Ukrajinu?

Spruds říká, že řešení nespočívá v tom „postavit vojáka na každý čtvereční metr a čekat, až přeletí dron“, ale v budování systémových schopností proti dronům a učení se z Ukrajiny. Budrys je skeptičtější: pokračující sabotáže a provokace jsou samy o sobě důkazem, že současná odpověď je nedostatečná.

Článek 5 – nebo konec aliance

Pokud by NATO nereagovalo na aktivaci článku 5 způsobem, jak je napsáno v obranných plánech, znamená to konec pro alianci. To je naprosto nová fáze v naší historii, varuje Budrys.

Pobaltské státy jsou mezi nejhlasitějšími zastánci zvýšení podpory pro Ukrajinu. Zavázaly se věnovat nejméně 0,25 % svého HDP na podporu Kyjeva a rámují ukrajinský boj optikou vlastní bezpečnosti. Čtyřletý odpor ukrajinského lidu ukazuje, že si nemůžeme dovolit polevit; Ukrajinci také nepolevují, říká Spruds.

Budrys ale varuje před „dutými“ sliby, jako jsou „bezpečnostní záruky podobné článku 5″, které Ukrajina hledá. Článek 5 znamená, že pokud jsi v problémech, slibuji ti, že přijdu, a pokud bude třeba, zemřu za tebe. 

Pobaltí ukazuje, že příprava na nejhorší neznamená rezignaci. Znamená investice, cvičení, jasnou komunikaci a ochotu riskovat. Je Evropa – a Česko – připravena udělat totéž?

Zdroj info: Kyiv Independent

Autor: Josef Neštický 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.