Aktuálně:

Růst průmyslu v září zpomalil, dařilo se autům a energetice

07.11.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Růst průmyslu v září zpomalil, dařilo se autům a energetice

Růst průmyslové výroby v České republice v září zpomalil o více než jedno procento na necelá čtyři a půl procenta.

V září se na růstu průmyslu nejvýrazněji podílela energetika a automobilová výroba, výrazně rostl i chemický průmysl. Zvýšily se také tržby v průmyslu, počet zaměstnanců v podnicích nad padesát pracovníků i jejich průměrná mzda. Analytici očekávají nadále v odvětví pozitivní vývoj. Aktuální údaje zveřejnil Český statistický úřad.
V září průmyslová výroba zaznamenala pokles růstu na 4,4 procenta, když v srpnu rostla tempem 5,8 procenta. Po očištění o sezonní vlivy zaznamenala průmyslová produkce oproti předchozímu měsíci 0,4procentní pokles. Významného nárůstu v září meziročně dosáhly výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, které se zvýšily o 30,9 procenta, chemická výroba rostla takřka o čtvrtinu a výroba motorových vozidel o 3,7 procenta. Pokles evidoval těžební průmysl nebo výroba nápojů.
Podle analytiků by měl být i další vývoj průmyslové výroby optimistický. Záležet však bude zejména na automobilovém průmyslu. „Zářijový růst tuzemského průmyslu se opírá o globální růst poptávky, o solidní a po letech opět plošný růst eurozóny i o poptávku domácí. Situace bude příznivá i v dalších měsících,“ míní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Za celý letošní rok podle něj průmysl vykáže růst o zhruba pět procent.
Podobně se vyjádřil také hlavní ekonom ING Jakub Seidler, podle něhož by na základě indikátorů a vývoje nových zakázek měly podmínky v průmyslu zůstat dále optimistické. „Otázkou zůstává rychlost zpomalování výroby automobilů, na kterou dopadá již vysoká srovnávací základna a vytížení kapacit včetně nedostatku vhodné pracovní síly, což ztěžuje další navyšování výroby.“
Rovněž podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura vývoj průmyslu naznačuje, že česká ekonomika nadále zůstává ve výborné kondici, ale zároveň je už růst příliš vysoký. „Budoucí ochlazení průmyslové produkce, potažmo celé ekonomiky očekáváme na straně klíčového automobilového segmentu, neboť poptávka po automobilech v Evropě se pravděpodobně bude postupně blížit k bodu svého nasycení. Zatím však důvod k pesimismu nevidím.“
Meziročně se zvýšily také tržby v průmyslu, a to o 3,1 procenta. Výrazněji stouply domácí tržby zahrnující i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, oproti tržbám z přímého vývozu. Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích ve srovnání s minulým rokem vzrostla o 5,4 procenta, přičemž zakázky ze zahraničí vzrostly čtyřprocentně a zakázky z tuzemska o 8,3 procenta. O téměř dvě procenta se v září rovněž zvýšil počet pracovníků v podnicích s 50 a více zaměstnanci. Ti pobírali ve srovnání s minulým rokem o 6,9 procenta vyšší průměrnou hrubou měsíční mzdu – 30 445 korun.
Ve třetím kvartálu letošního roku průmyslová výroba oproti kvartálu předchozímu klesla po očištění o sezonní vlivy o 2,7 procenta. Meziročně bez vyloučení sezonních vlivů stoupla o 4,6 procenta.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.