Aktuálně:

Rekonstrukcí prošla v posledních letech polovina domácností

14.09.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Rekonstrukcí prošla v posledních letech polovina domácností

Úpravy interiérů hrají čím dál významnější roli.

V průběhu času si svůj byt či dům vylepšuje naprostá většina lidí, protože jen málokdo je spokojen se stavem domácnosti, v jakém ji získal. Jak vyplynulo z průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny, Češi nejčastěji investují do rekonstrukcí koupelen a kuchyní.

Češi si své bydlení vylepšují se stále rostoucí oblibou, kdy 24 procent dotazovaných jako největší prioritu vidí úpravu koupelny, 20 procent respondentů pak uvedlo, že vylepšili či plánují vylepšit svou kuchyň. Nejčastěji se jedná o lidi ve věku od 20 do 30 let, kteří si rádi dopřejí pohodlí. A vaření neberou jen jako povinnost, nýbrž i jako zábavu, při které se mohou sejít s přáteli či rodinou.

Vedle rekonstrukcí kuchyní a koupelen lidé realizují i úpravy svých obývacích pokojů, což uvedlo 12 procent dotazovaných. Dalších sedm procent respondentů pak pokračuje v úpravách ložnic, které realizují většinou mladí lidé a Moravané. Do zvelebování dětských pokojů se pouští především Češi ve věku od 30 do 44 let. Do nových rozvodů či odpadu investuje šest procent.

Do rekonstrukce interiéru se v posledních letech pustilo celkem 46 procent dotázaných. Naopak 54 procent respondentů v průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny uvedlo, že za posledních pět až sedm let žádnou rekonstrukci ve své domácnosti vůbec nerealizovali. Ve většině případů se jedná o lidi, kteří jsou v nájmu, a proto nechtějí investovat do úprav. Češi také zlepšují okolí svého domu, a to především z důvodu názoru ostatních na jejich obydlí. Nejčastější jsou úpravy teras, balkonů či zahrady, do kterých investovalo pět procent dotazovaných.

„Češi rádi zvelebují své domácnosti, a to jak kvůli životním událostem, jako je například nový přírůstek do rodiny, tak pro pouhé zvýšení vlastního komfortu. V obou případech je důležité nepodcenit plánování a stanovit si na realizaci rekonstrukce střízlivý rozpočet. Samozřejmostí je pak počítat s dostatečnou rezervou pro případ, že v jejím průběhu dojde k neočekávaným výdajům,“ říká k tomu Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Svět hladoví a peníze mizí: OSN hlásí nejhorší krizi za dekádu

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Zatímco počet hladovějících lidí na planetě raketově roste, peníze na jejich záchranu se vypařují. Podle nové zprávy OSN čelí svět paradoxu: hlad dosáhl nejvyšší úrovně za poslední roky, ale humanitární pomoc se propadla na úroveň před deseti lety. Není to statistická anomálie – je to signál, že se něco zásadního pokazilo.

Středomoří na stráži: Kypr, Řecko, Malta a Itálie varují před migrační vlnou

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Válka na Blízkém východě trvá už druhý měsíc a čtyři středomořské státy EU zvedají varovný prst. Kypr, Řecko, Malta a Itálie – země, které tvoří první linii evropské obrany proti nekontrolované migraci – se na okraj summitu v Nikósii sešly, aby projednaly scénář, který nikoho neláká: opakování roku 2015. Tentokrát by ale hlavním spouštěčem neměla být Sýrie, nýbrž Írán a širší blízkovýchodní konflikt.

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.