Ani koronavirová krize nic nezměnila na tom, že byty v českých městech dále zdražují. Podle aktuálních dat meziročně v průměru o sedmnáct procent.
O téměř sedmnáct procent současně poklesla nabídka bytů, což by podle odborníků mohlo spolu se zrušením daně z nabytí nemovitosti dále tlačit na růst cen. Ruku v ruce s tím stoupá i průměrná výše hypoték, ve druhém čtvrtletí dle údajů Ministerstva pro místní rozvoj meziročně také o sedmnáct procent, přičemž aktuální data Fincentrum Hypoindex dokládají ve třetím čtvrtletí už skoro devatenáct procentní růst. I když jsou tak úrokové sazby meziročně výrazně nižší, u průměrné hypotéky sjednané dnes může být měsíční splátka asi o 800 korun vyšší než před rokem.
Pandemie koronaviru COVID-19 se neblaze promítá do české ekonomiky. Ceny nemovitostí přesto nadále rostou a silná poptávka po nich se výrazně nemění. Například podle dat společnosti FérMakléři.cz, která spolupracuje s více než sto realitními makléři z velkých i malých realitních kanceláří napříč celou Českou republikou, rostly ceny bytů nejvíce v Brně, kde metr čtvereční bytové plochy zdražil ve třetím čtvrtletí mezikvártálně o 5,76 procenta na 73 691 korun. Oproti stejnému období loňského roku je růst cen dokonce téměř 18,5procentní. V Praze, kde v současnosti stojí metr čtvereční v průměru na 105 307 korun, vzrostla cena vůči druhému čtvrtletí o dvě procenta a meziročně o 10,8 procenta. Největší meziroční růst za třetí kvartál vykázal Hradec Králové, a to o více než dvacet dva procent.
Podle Jana Boruty, jednatele FérMakléři.cz, činí meziroční nárůst průměrné ceny bytů ve třetím čtvrtletí sedmnáct procent, přičemž nabídka bytů poklesla o 16,78 procenta. „Na první pohled se tedy zdá, že cena nemovitostí meziročně koreluje s poklesem počtu nabízených nemovitostí,“ uvedl Boruta.
V souladu s cenami nemovitostí roste i výše úvěrů na bydlení. Dle údajů Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) činila průměrná výše hypotéky ve druhém čtvrtletí 2,68 milionu, přičemž za stejné období v předchozím roce to bylo 2,29 milionu, což představuje poměrně výrazný nárůst také o sedmnáct procent. „Výše hypoték nadále roste, průměr u našich klientů již překonal tři miliony korun, obecně to ve třetím kvartále už bude přes 2,7 milionu, spíše ke 2,8 milionu korun,“ odhaduje David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance, podle něhož bude rok 2020 při stávajícím trendu rokem, kdy hypotéky dosáhnou historicky největšího objemu.
Data za třetí kvartál zveřejní MMR na přelomu října a listopadu, čerstvé údaje Fincentrum Hypoindex za září nicméně tento trend potvrzují. Podle tohoto ukazatele dosahovala průměrná výše hypotéky v období letošního července, srpna a září 2,78 milionu korun, což je o 18,8 procenta více než za stejné období v loňském roce.
V praxi si tak i přes výrazný meziroční pokles úrokových sazeb lidé navzdory ekonomickému útlumu za průměrné bydlení připlatí. „Porovnáme-li průměrnou hypotéku se splatností 30 let sjednanou v půli loňského roku, kdy se sazby pohybovaly na úrovni 2,8 procenta, s hypotékou sjednanou v letošním pololetí, kdy sazby spadly na 2,2 procenta, bude mít klient i přes nižší úrok asi o 800 korun vyšší splátku,“ vypočítává David Eim.
Úlevu při financování vlastního bydlení by mělo přinést zrušení daně z nabytí nemovitosti. Sazba čtyři procenta z pořizovací ceny v řádu milionů dělá nezanedbatelnou částku, kterou nyní již nemusí kupující hradit. Odborníci se nicméně shodují, že tím vzniká tlak na další zdražování. „Zrušení daně z nabytí nemovitosti celkem logicky dává prostor ke zdražení bytů, čemuž ještě napomáhá pokles nabídky nemovitostí na trhu,“ uvádí Jan Boruta. Kupující byl doteď ochoten zaplatit za nemovitost de facto 104 procent kupní ceny. „Ochota platit za koupi určitý obnos se neměla důvod změnit a ochota říci si při prodeji o víc je bezbřehá. Neznamená to samozřejmě, že by měly ceny růst o celá čtyři procenta, ale z významné části tuto ‚slevu‘ absorbují,“ předpokládá David Eim.
Foto: pixabay.com
Zdroj: Lukáš Pololáník
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
