Na spotřebitelských půjčkách dlužíme téměř bilion a půl korun

Před dvěma desetiletími činil průměrný dluh Čechů osm procent z ročního výdělku, kdežto dnes tento podíl vzrostl na čtyřicet procent. Před dvěma dekádami občané České republiky celkem dlužili přes sto miliard korun, dnes se částka blíží jednomu a půl bilionu korun. S odkazem na statistiky České národní banky o tom informovala inkasní agentura EOS KSI.
V roce 1997 Češi celkově dlužili 110 miliard korun a spotřebitelský dluh na jednoho obyvatele činil 395 korun. Dnes jsou občané celkem zadlužení 1,4 bilionu korun a průměrný spotřebitelský dluh dosahuje 20 853 korun. Z analýzy 2,5 milionu dlužníků, jejichž pohledávky EOS KSI během dvou desetiletí řešila, vyplývá, že častěji a vyšší částky dluží muži. Pakliže dlužnou částku řeší soud, u muže podíl úspěšného vymožení pohledávky roste, zatímco u ženy naopak klesá. Ženy řeší své dluhy zodpovědněji, když muži častěji než ony řeší své zadlužení až ve chvíli, kdy do vymáhání vstupuje soud.
Podle průzkumu CVVM disponuje alespoň jednou půjčkou 47 procent lidí, v roce 2010 se přitom jednalo pouze o dvě pětiny a v roce 2011 mělo půjčku 39 procent Čechů. Během posledních sedmi let se změnil postoj lidí k spotřebitelským úvěrům, když je pro ně nyní přijatelné půjčit si nejen na pořízení auta, ale i na dovolenou, pračku či televizi. „Zejména úvěry na dovolenou či vánoční dárky nepovažujeme za zdravé. Tyto půjčky uspokojují krátkodobé potřeby, proti úvěrům na bydlení nepředstavují investici do budoucnosti a nemají protihodnotu v majetku dlužníka. Často právě tyto půjčky stojí u zrodu potíží s dluhy,“ upozornil jednatel EOS KSI Vladimír Vachel. Lidem se však podle analýzy EOS KSI v posledních letech daří jejich dluhy rychleji a lépe splácet. „Na předávaných případech jsme zaznamenali nárůst v průměrné inkasované částce, který je oproti letům 2015 až 2016 skoro dvacet procent. Také míra dodržování splátkových dohod je čím dál lepší,“ uvedl Vachel.
České mzdy vzrostly od roku 2000 až dvojnásobně (o 14 370 korun), jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Po zohlednění růstu cen zboží a služeb se lidem nejlépe vedlo v letech 2002 a 2003, kdy se mzdy zvyšovaly výrazně rychleji než ceny. Naopak nejhorší situace byla v tomto ohledu v letech 2012 a 2013, kdy růst mezd zaostával za růstem cen. V minulém roce reálné mzdy vzrostly o 3,5 procenta, v porovnání s celým sledovaným obdobím nadprůměrně.
Životní náklady Čechů, které jsou vyjádřeny spotřebitelskými cenami, se podle Českého statistického úřadu od roku 1997 zvýšily takřka o dvě třetiny. Nejvíce zdražilo bydlení a voda, dále péče o zdraví. Zlevnění naopak nastalo u odívání a obuvi, zařízení a opravy domácnosti. Podle Vachela utrácejí občané ze svých příjmů více za běžnou spotřebu, jako za potraviny, alkohol či tabák, což může souviset se zlepšující se náladou ve společnosti.