Aktuálně:

Krize přinesla vyšší spokojenost českých zaměstnanců

15.09.2020, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Krize přinesla vyšší spokojenost českých zaměstnanců

Tři čtvrtiny zaměstnanců jsou ve svém zaměstnání spokojeny. Vysoká míra spokojenosti souvisí i s rostoucí nejistotou na trhu práce.


Lidem proto letos méně vadí, že nemohou kariérně růst, méně si také stěžují na výši mzdy a již tolik nepociťují potřebu změny. Vyplývá to z průzkumu kandidátských preferencí, který v létě zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment.
„Se svou prací je spokojeno o tři procentní body více lidí než v loňském roce, kdy se celá řada zaměstnanců dočkala zvýšení mzdy. Letos jejich mzda stagnuje či dokonce mírně klesá, pozitivní emoce směrem k zaměstnavateli i práci však rostou, a to zejména z důvodu nejistoty a nestability pracovního trhu,“ říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. Lepší pocit z práce mají dle ní ženy, lidé do třiceti pěti let, vysokoškoláci a IT specialisté. „Alarmujícím zjištěním průzkumu ovšem je, že celá čtvrtina lidí má svoji práci naopak spojenou s nepříjemnými emocemi, velmi často zmiňují nudu a dokonce i vztek,“ dodává Jitka Součková.
Nespokojenost čtvrtiny českých zaměstnanců souvisí s celou řadou aspektů, jako je například výše mzdy či nemožnost kariérního postupu. Zajímavé však je, že tyto důvody meziročně oslabují. Například podíl lidí, kteří jsou nespokojeni s výší mzdy, klesl meziročně ze šedesáti osmi procent na šedesát dva procent. Výrazně méně lidí vnímá jako problém nemožnost kariérního postupu (ze čtyřicet jedna procent na dvacet sedm procent) a namísto loňských dvacet sedm procent letos jen devatenáct procent v práci pociťuje potřebu změny. Klesající množství lidí zaměstnanců si stěžuje na nepříjemného šéfa a vedení (letošních čtyřicet čtyři procent vs. loňských čtyřicet sedm procent) a mírně se snížilo i množství lidí, kteří mají výhrady k náplni práce. „Je zřejmé, že si lidé vlivem koronavirové krize začali více vážit své stávající práce a nevnímají jako problém, že nemohou kariérně růst, nebo že nedostali přidáno,“ komentuje Jitka Součková.
Vstřícný zaměstnavatel – spokojený zaměstnanec
Z výsledků průzkumu vyplývá i to, že lidé, kterým zaměstnavatel vychází vstříc, mají svoji práci mnohem raději a novou si nehledají. Méně touží nejen po změně práce, ale i po změně oboru. Tito lidé také obvykle nejsou v zaměstnání vystaveni stresu a pokud ano, jde jen o mírný stres, který je motivuje. Nejvíce přitom vstřícnost svého zaměstnavatele pociťují lidé, kterým se v posledním roce zvýšila mzda, v pracovním životě jsou méně než deset let a pracují na plný úvazek. S věkem a praxí u lidí pocit, že jsou k nim zaměstnavatelé vstřícní, klesá. Celkem vstřícnost zaměstnavatele pociťuje padesát šest procent zaměstnanců. Více než čtvrtině (dvacet sedm procent) pracovníků zaměstnavatel vychází vstříc alespoň částečně.
Jako nejdůležitější aspekty vstřícnosti zaměstnavatele vnímají lidé schválení termínu dovolené a návštěvy lékaře (třicet procent), nastavení pracovní doby dle potřeb zaměstnance (dvacet tři procent), spolurozhodování o pracovních postupech a harmonogramu (sedmnáct procent), ovlivňování pracovní náplně (deset procent), podporu rozvoje a vzdělávání (devět procent) a spoluvytváření pracovního prostředí (osm procent).
Dobrá mzda a stabilita nejdůležitější potřebou českých zaměstnanců
Se spokojeností v práci souvisí i to, zda jsou uspokojeny nejdůležitější potřeby zaměstnanců. Mezi ně patří dle průzkumu Grafton Recruitment zejména dobrá mzda, stabilita a práce, která baví. Dobrou mzdu uvádí jako hlavní požadavek devět z deseti respondentů. Téměř stejně si lidé cení stability a jistoty práce (osmdesát osm procent) a toho, aby je práce bavila (osmdesát osm procent). Jen o málo méně lidí (osmdesát dva procent) považuje za důležité vyvážení práce a osobního volna. Pro necelé tři čtvrtiny (sedmdesát jedna procent) je důležitý osobní rozvoj a učení se novým věcem, pro dvě třetiny (šedesát šest procent) práce se zajímavými lidmi.
Více než polovina oslovených (padesát šest procent) si chce odpracovat hodiny a mít čistou hlavu, padesát čtyři procent chce zlepšovat svět nebo životy lidí, padesát pět procent chce mít dobré benefity a padesát tři procent možnost kariérně růst. Relativně nízká je potřeba pracovat pro malou firmu či startup (čtyřicet tři procent) a ještě méně lidí chce pracovat pro prestižní firmu (třicet čtyři procent).
Foto: pixabay.com
Zdroj: Grafton recruitment


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.