Aktuálně:

Sněmovna stvrdila konec daně z nabytí nemovitostí

16.09.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Sněmovna stvrdila konec daně z nabytí nemovitostí

Sněmovna stvrdila zrušení daně z nabytí nemovitostí. Do vládního návrhu na zrušení této daně dnes pouze vložila pozměňovací návrh Senátu, který má napravit některé legislativní chyby.


Týká se části předlohy, která zachovává možnost odpočtu úroků z hypotéky od základu daně z příjmů, ale předlohu jinak nemění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) senátní verzi podpořila. Zákon nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Pro zrušení daně dnes hlasovalo 91 z 93 přítomných poslanců. Proti nehlasoval nikdo z nich.
Vláda původně spolu se zrušením daně navrhla, aby si u nových úvěrů na bydlení poskytnutých po 1. lednu 2022 nemohli kupující odečítat zaplacené úroky od základu daně z příjmů. Kritizovali to hlavně opoziční poslanci, ale vadilo to i některým poslancům koaličním. Sněmovna poté přijala pozměňovací návrh, který odpočty zachovává. Snižuje však nejvyšší možnou částku odpočtu z nynějších tři sta tisíc korun na polovinu.
Senátní pozměňovací návrh kromě jiného stanovuje, že na úvěry poskytnuté do konce letošního roku se bude vztahovat dosavadní limit odpočtu úroků tři sta tisíc korun. Na úvěry poskytnuté od příštího roku se bude vztahovat už jen nový limit sto padesát tisíc korun.
Sazba daně z nabytí nemovitosti, která v minulosti nahradila daň z převodu, činí čtyři procenta a platí ji kupující. Nyní rušené zákonné opatření přijal Senát v roce 2013 v době, kdy byla Sněmovna rozpuštěná před předčasnými volbami.
Stát na této dani v posledních letech ročně vybral kolem třináct miliard korun. Ministryně Schillerová již dříve několikrát označila daň z nabytí za nespravedlivou. Všechny předchozí pokusy zrušit tuto daň však ztroskotaly. Nepovedlo se to ani loni, kdy to navrhl Senát.
Ministryně uvedla, že daň zanikne zpětně k letošnímu 31. březnu. Novela má zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března a následně kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už daň platit nebudou. Pokud ji někdo už zaplatil, úřad mu peníze vrátí standardním způsobem pro výplatu vratitelného přeplatku, ujistila ministryně. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.
Schválený zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let takzvaný časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.