Aktuálně:

MPSV: Peníze z Antiviru dostalo 57 600 firem, získaly 17,9 miliardy korun

15.09.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
MPSV: Peníze z Antiviru dostalo 57 600 firem, získaly 17,9 miliardy korun

Příspěvky na mzdy od státu z programu Antivirus získalo dosud 57 600 firem. Úřady práce jim zatím poslaly 17,9 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo práce. Průměrný vyplacený příspěvek tak teď činí 9 114 korun.
Program Antivirus spustilo ministerstvo 6. dubna. Pokrývá období od vyhlášení nouzového stavu od 12. března do konce října. Od listopadu by pak podle plánu vlády mělo být možné zavedení dlouhodobějšího kurzarbeitu.
Antivirus zahrnuje tříměsíční odpuštění sociálních odvodů menším firmám a dva druhy příspěvků na mzdy. Příspěvkem A stát dorovnává osmdesát procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 000 korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá šedesát procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 000 korun superhrubé mzdy.
„S postupem času nabývá na významu režim B, ale i režim A stále významnou měrou pomáhá udržet vysokou zaměstnanost,“ uvedlo ministerstvo.
Stát do 14. září poskytl přes 1,96 milionu příspěvků na mzdy celkem 790 316 pracovníků za zhruba 17,9 miliardy. Průměrný příspěvek teď činí 9 114 korun. Kolik firem a zaměstnanců získalo peníze kvůli karanténě a kolik kvůli ekonomickým potížím, není ze zveřejněných údajů jasné. Ministerstvo uvedlo, že „u průměrného podpořeného zaměstnance přispělo na jeho dvě měsíční výplaty.“
Nejvíc úřady práce vyplatily firmám v dubnu. Poslaly jim 7,28 miliardy. Zhruba 2,91 miliardy přispěly na mzdy v zavřených provozech a na náhrady v karanténě a 4,37 miliardy kvůli omezení provozu. Příspěvek získalo 45 100 firem na 590 900 zaměstnanců.
Za polovinu března stát poslal 42 600 zaměstnavatelům 3,37 miliardy na náhrady či výdělky jejich 401 600 pracovníků. Podniků s podporou postupně ubývá. V červenci jich příspěvky čerpalo 7 500. Získaly 1,09 miliardy pro 178 000 lidí. Za srpen zatím stát vyplatil 94,13 milionu korun devíti stovkám firem na 21 200 jejich zaměstnanců. Údaje za minulý měsíc nejsou konečné. O srpnové příspěvky podniky žádají teď v září po vyplacení mezd a odeslání odvodů.
Politický náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD) už dřív řekl, že například Škoda Auto vyčerpala z programu Antivirus za březen 340 milionů korun a za duben kolem sedm set milionů. Za tyto dva měsíce se vyplatilo zhruba 10,7 miliardy, podnik z toho tedy získal víc než osminu. Povšík ale podotkl, že automobilka za duben státu odvedla přes miliardu korun.
Které podniky dostaly z veřejných peněz z Antiviru nejvyšší podporu, odmítlo ministerstvo práce sdělit. „Konkrétní firmy a vyplacené částky v rámci programu Antivirus ministerstvo práce ani úřad práce nezveřejňuje. Je třeba obrátit se na zaměstnavatele,“ odpovědělo tiskové oddělení ministerstva.
Úřad práce začal podpořené firmy kontrolovat. Od začátku května do konce srpna ukončil 351 kontrol. Téměř třetina z nich odhalila chyby. „U 108 zaměstnavatelů došlo k pochybení, které mělo za následek buď částečné, nebo úplné vracení příspěvku v celkové výši 11,19 milionu korun,“ oznámila ČTK mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.
Celou podporu muselo vrátit patnáct firem a část peněz devadesáti třem firem. Podle mluvčí si nejčastěji nechaly proplatit část výdělků z doby před nouzovým stavem, neodvedly před obdržením peněz od státu pojistné, chybně stanovily výši mezd či zaměnily příspěvky A a B a hrubou mzdu za náhradu.
Odpuštění sociálních odvodů firmám do padesáti zaměstnanců, které nesnížily mzdy a nepropustily víc než desetinu lidí, v červnu využilo 100 600 zaměstnavatelů se 741 700 zaměstnanci. Celkem si tyto podniky ponechaly 4,1 miliardy korun, které státu neodvedly.
Uskupení ekonomů a dalších expertů KoroNERV-20 považuje Antivirus za úspěšný nástroj na podporu zaměstnanosti v době koronavirové krize, nyní ho ale navrhuje už „vypnout.“ Mohl by působit v ekonomice jako „sedativum“ a je nežádoucí, aby konzervoval její minulý stav a bránil modernizaci, uvedla iniciativa. Radí zavést klasický kurzarbeit. To požadují i zaměstnavatelé a odbory.
Vyplacené částky na příspěvky A a B v miliardách korun za jednotlivé měsíce

Měsíc Příspěvek A Příspěvek B Celkem
Březen 1,89 1,49 3,37
Duben 2,91 4,37 7,28
Květen 1,21 2,76 3,97
Červen 0,1 2,0 2,1
Červenec 0,07 1,02 1,09
Srpen 0,007 0,087 0,094
Celkem 6,18 11,72 17,91

* Částky jsou zaokrouhleny
Zdroj: ministerstvo práce
ČTK
 


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.