Aktuálně:

Komentář Radomíra Jáče k zveřejněnému průzkumu ČSÚ o spotřebitelské a podnikatelské důvěře za letošní říjen

26.10.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komentář Radomíra Jáče k zveřejněnému průzkumu ČSÚ o spotřebitelské a podnikatelské důvěře za letošní říjen

Důvěra v české ekonomice se dle říjnové průzkumu ČSÚ dále zhoršuje, platí to zejména o průmyslu, stavebnictví a také o spotřebitelích. Překvapivé je v rámci říjnového průzkumu výrazné zlepšení v obchodě a také ve službách, v obou případech jde ale o zlepšení po předchozím několikaměsíčním poklesu důvěry.

Vysoká inflace a její nepříznivý dopad na reálné příjmy domácností bude mít na maloobchod a služby v dalších měsících nepříznivý dopad, říjnové zlepšení v těchto segmentech české ekonomiky proto nepovažuji za udržitelné.

Celková důvěra v tuzemské ekonomice v říjnu klesla na svoji nejslabší úroveň od loňského března. Pokles důvěry v české ekonomice byl tažen zhoršením sentimentu mezi spotřebiteli a ve vybraných sektorech na straně podnikatelů, konkrétně v průmyslu a stavebnictví.

V případě průmyslu hlásí průzkum slabé hodnocení současné poptávky včetně exportní poptávky, pro příští tři měsíce se v tuzemském průmyslu zhoršil výhled zaměstnanosti.

Ve stavebnictví se v očekávání pro příští tři měsíce zhoršil výhled poptávky a zaměstnanosti.

V případě maloobchodu se zlepšilo jak hodnocení celkové ekonomické situace za uplynulé tři měsíce, tak očekávání celkové ekonomické situace pro příští tři měsíce.

Ve službách se zlepšilo hodnocení stávající ekonomické situace a zároveň se mírně zlepšil výhled poptávky a zaměstnanosti do příštích třech měsíců.

Spotřebitelská důvěra klesla na svou nejnižší úroveň od jara 1999. Zhoršilo se hodnocení stávající finanční situace domácností i její výhled pro příštích dvanáct měsíců.

Na náladě spotřebitelů se zjevně podepisuje vysoká inflace a její nepříznivý dopad na reálné disponibilní příjmy domácností.

Na říjnovém průzkumu důvěry v české ekonomice zaujme zlepšení nálady v tuzemském maloobchodu a sektoru služeb. Vzhledem k pokračujícímu poklesu důvěry mezi spotřebiteli lze předpokládat, že aktuální zlepšení sentimentu v maloobchodu a ve službách bude mít spíše přechodný charakter. Za zmínku stojí také zhoršení sentimentu v průmyslu: zde je důvěra nejnižší od loňského října a nepříznivá situace se přelévá do očekávání poklesu zaměstnanosti v tuzemském průmyslu.

Nejen na základně průzkumů spotřebitelské a podnikatelské důvěry lze čekat slabší výkon české ekonomiky v letošním druhém pololetí. Česká ekonomika může vykázat mezikvartální pokles HDP ve třetím i čtvrtém čtvrtletí, což by znamenalo technickou recesi. Na tuzemské spotřebitele bude nepříznivě působit růst životních nákladů, z průmyslu a stavebnictví přicházejí signály, že se v dalších měsících zřejmě ochladí poptávka po nových pracovnících.

Tuzemský průmysl bude narážet nejen na slabší výkon české ekonomiky, ale také na ochlazení poptávky a celkového výkonu průmyslu na globální úrovni, jak průběžně naznačují průzkumy z eurozóny.

RADOMÍR JÁČ, hlavní ekonom generali Investments CEE

Foto: Pixabay

Zdroj: PR Konektor


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.