Aktuálně:

Prestižním výzkumným institucím v Česku hrozí odstávky kvůli více než 100% zdražení elektřiny

26.10.2022, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
<a><strong>Prestižním výzkumným institucím v Česku hrozí odstávky kvůli více než 100% zdražení elektřiny</strong></a>

Česká vědecká centra a zařízení patří ke světové špičce, nyní jim ale hrozí omezování činnosti a odstávky, což by významně zpomalilo výzkum v ČR. Energetické náklady mnohých tuzemských výzkumných infrastruktur totiž stouply o více než 100 %.

Energetická situace byla rovněž jedním z témat prestižní globální konference o výzkumných infrastrukturách ICRI, kterou se díky českému předsednictví Rady EU podařilo letos hostovat v Brně. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

Zdražování cen energií nedopadá jen na průmysl a domácnosti, ale také na vědecká zařízení a vědecké infrastruktury (špičková zařízení a služby využívané k provádění výzkumu). Například podíl nákladů na energie na celkových provozních nákladech dolnobřežanského výzkumného centra ELI Beamlines, který se zaměřuje na laserovou techniku, stoupl z 8 % na 20 %. „Kvůli bankrotu společnosti Lumius, se kterou jsme měli obdobně jako řada dalších výzkumných institucí sjednanou smlouvu na dodávku elektrické energie, došlo počátkem roku 2022 k více než dvojnásobnému navýšení ceny, konkrétně z 2,6 korun na 5,8 korun za kWh. Oproti předpokladu na tento rok to při plánované spotřebě 10 000 MWh ročně a započtení dodávek v režimu DPI (dodavatel poslední instance) představuje nárůst cca 40 milionů korun,” vysvětluje Roman Hvězda, ředitel výzkumného centra ELI Beamlines.

Výrazné zdražování potvrzují i další české vědecké instituce. Mezi ty patří i brněnský CEITEC, v němž vědci vyvíjí pokročilé materiály a nanotechnologie. „Rozpočet na energie je pro rok 2022 téměř dvojnásobný ve srovnání s rokem 2021,“ přibližuje situaci tajemník centra CEITEC Michal Marcolla a dodává: „Na celouniverzitní úrovni se v souvislosti s energetickou krizí podnikají úsporná opatření a Masarykova univerzita navíc již dlouhodobě realizuje politiku udržitelného rozvoje, jejíž součástí jsou i investice do úspornějších a životnímu prostřední přátelštějších technologií. Zefektivňování nebo částečné omezení činnosti některých pracovišť nelze vyloučit zejména s ohledem na další zdražování energií v roce 2023.“

Ceny elektřiny

Zdroj: Eurostat

Bez státní podpory může dojít k delším odstávkám výzkumných infrastruktur

Členské instituce Mezinárodního sdružení biomedicínských výzkumných institucí ze zemí střední a východní Evropy Alliance4Life již vyzvaly národní vlády, aby navýšily financování výzkumných infrastruktur. Výzkum v experimentální biomedicíně je extrémně energeticky náročný, bude ho tak potřeba zahrnout do vládních programů podpory, jinak se bude potýkat se značnými (mnohdy i existenciálními) problémy.

Česká vláda přitom ve srovnání s Evropskou unií vynaložila v roce 2020 na vědu a výzkum 0,34 % českého HDP, což byl druhý nejvyšší podíl z evropské sedmadvacítky, vyplývá to z posledních dat Eurostatu. Neznamená to ale, že by česká věda byla druhá nejlépe financovaná v EU. „Česko se sice ve financování vědy a výzkumu umístilo v EU na velmi lichotivém místě, pokud do něj ale započítáme i jiné zdroje, například soukromý sektor, propadne se Česko až na desáté místo, jak to vyplývá z Indexu prosperity Česka,” vysvětluje Milan Mařík, analytik portálu Evropa v datech.

Výdaje na vědu a výzkum

Zdroj: Eurostat

Pokud vlády nepřistoupí k finanční podpoře nebo se výzkumným infrastrukturám nepovede sehnat jiné zdroje, může dojít až k úplné odstávce. „Intenzivně jednáme s členskými státy mezinárodního konsorcia ELI ERIC, které od roku 2023 plně přebírá odpovědnost za provoz ELI Beamlines, o možnostech finanční kompenzace. V případě, že by k tomu nedošlo, bylo by nutné přistoupit k delší úplné odstávce. Vzhledem k technologickému propojení budovy a technologií by centrum muselo být mimo provoz na cirka 3–4 měsíce. Taková situace by znamenala významné snížení možnosti využívat experimentálních kapacity ze strany externích vědeckých skupin,” říká Roman Hvězda.

Situace ale není všude stejná, a ne vždy je zvažováno omezení výzkumu. „Naše výzkumné aktivity, které se týkají vedlejších energetických produktů (VEP), ať už extrakce zájmových kovů, například lithia, nebo možného využití materiálu ve stavebnictví, jsou již v současné fázi velmi náročné. I přes zdražení energií ale neplánujeme výzkum zpomalovat nebo rušit. Díky možným výstupům z výzkumů bychom mohli získat přístup k velkému množství strategických materiálů v době, kdy je nejen energetika, ale i průmysl potřebují ke své transformaci. V případě lithia například ve výrobě akumulátorů pro využití u elektráren či rodinných domů. Ve stavebnictví VEP mohou pomoci odlehčit cementářskému průmyslu a snížit tak produkované emise skleníkových plynů,” vysvětluje Pavel Farkač ze skupiny Sev.en Energy.

S energetickými problémy se potýkají i zahraniční prestižní výzkumné infrastruktury

České výzkumné infrastruktury nejsou jediné, které čelí zdražování. Dotýká se i druhého nejdražšího vědeckého projektu na světě, a sice Velkého hadronového urychlovače (LHC) ve Švýcarsku. Jak uvádí časopis Nature, jeho běžná roční spotřeba elektřiny se blíží polovině celkové spotřeby Ženevy. LHC tak již naplánoval servisní odstávky na zimní měsíce, díky nimž sníží výdaje na energie.

Mapa velkých výzkumných infrastruktur

Zdroj: Eurostat

Situaci řešili vědci na globální konferenci v Brně

Dopady zdražování energií na výzkumné infrastruktury byly jedním z témat celosvětové konference ICRI (International Conference on Research Infrastructures) o výzkumných infrastrukturách. Účastnilo se ji na pět stovek vědců a dalších expertů z celého světa. Letošní ročník ICRI se povedlo dostat do Brna zejména díky českému předsednictví v Radě EU. O hostování této akce mají velký zájem různé světové vědecké velmoci, protože se s jejím pořádáním pojí značná prestiž.   

„Přivést tak prestižní akci, jakou je ICRI, do Česka pomohlo několik okolností. Za prvé předsednictví EU, které nám jako zemi dává větší váhu na mezinárodní scéně. Za druhé výborná reputace Česka v oblasti výzkumných infrastruktur. A za třetí přispěl fakt, že Brno a Jihomoravský kraj mají i v zahraničí renomé regionu, který je s inovacemi a výzkumem dnes už nerozlučně spjat. Vědecké infrastruktury jsou rovněž jednou z hlavních priorit českého předsednictví v oblasti vědy a výzkumu,“ říká hlavní organizátor konference ICRI 2022 Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity, který se dlouhodobě specializuje na management vědy a výzkumných infrastruktur.

Kromě energetiky experti na konferenci ICRI 2022 řešili i globální rizika. Zejména pak riziko další pandemie, která je podle nich jen otázkou času.

Foto: Pixabay

Zdroj: DFMG


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.