Aktuálně:

Když se Norsko bojí o ruské rakety víc než o sebe

12.02.2026, Autor: Marek Hájek

2 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 52 votes, average: 1,00 out of 5
Když se Norsko bojí o ruské rakety víc než o sebe

Norský generál Eirik Kristoffersen nedávno pronesl větu, která zní jako scénář z geopolitického thrilleru: Rusko by mohlo napadnout Norsko, aby ochránilo své jaderné zbraně. Ne proto, že by chtělo Oslo ovládnout. Ale proto, že na poloostrově Kola, pár desítek kilometrů od norské hranice, má Moskva soustředěnou podstatnou část svého jaderného arzenálu – a ten je podle Kristoffersena „to jediné, co Rusku ještě zbývá a co skutečně ohrožuje Spojené státy“.

Jde o paradoxní logiku: invaze jako obranný manévr. Jenže v kontextu současné arktické geopolitiky to není žádná science fiction.

Kola: jaderné srdce Ruska na severu

Poloostrov Kola je vojensky klíčový – najdete tam jaderné ponorky, pozemní rakety, letouny s jadernými hlavicemi. Právě odtud by Moskva vedla případnou „druhou vlnu“ jaderného úderu, pokud by došlo ke konfliktu s NATO. Pro Kreml je tahle oblast existenčně důležitá.

Norsko to ví. Kristoffersen, který stojí v čele norských ozbrojených sil od roku 2020, otevřeně přiznává, že Oslo „nevylučuje“ scénář, kdy by Rusko obsadilo část norského území, aby si zajistilo ochranný perimetr kolem svých jaderných kapacit. Nejde o klasickou expanzivní ambici jako na Ukrajině – jde o strategickou paranoiu.

Norsko se připravuje, i když doufá

Oslo na to reaguje konkrétně: zdvojnásobuje počet vojáků na hranici, staví novou brigádu Finnmark a sází na moderní výzbroj – střely s dlouhým doletem, ponorky. Připravuje dokonce plány na evakuaci civilního obyvatelstva. Ministr obrany Tore Sandvik opakovaně označuje Rusko za „největší bezpečnostní hrozbu“ pro zemi.

Přesto – a to je zajímavé – Norsko a Rusko stále udržují přímý kontakt. Koordinují záchranné mise v Barentsově moři, setkávají se na hranici, dokonce Kristoffersen navrhuje zřídit vojenskou horkou linku mezi Moskvou a Oslem. Podle něj se ruští piloti v arktickém vzdušném prostoru chovají „profesionálně a předvídatelně“, porušení vzdušného prostoru jsou spíše důsledkem GPS rušení než agrese. Norsko má strach, ale nepodléhá panice. Připravuje se na nejhorší scénář, přitom ale ponechává otevřené dveře k dialogu.

Trump, Grónsko a nová nervozita

Do celé situace vstupuje ještě jeden hráč: Donald Trump. Americký prezident nedávno prohlásil, že Čína a Rusko mají vojenské plány na Grónsko – což Kristoffersen označil za „velmi zvláštní“ tvrzení. Norské zpravodajské služby prý nic takového nevidí. Ruská aktivita v Arktidě míří jinam: na cestu do Atlantiku, ne na dánské území.

Kristoffersen také ostře reagoval na Trumpovo tvrzení, že spojenci NATO nebojovali v Afghánistánu na frontové linii. „Nemělo to smysl. Ztratili jsme tam deset Norů. Ztratil jsem tam přátele,“ řekl. A dodal suše: „Prezident by takové věci říkat neměl. Ale nikdy jsem ho v Afghánistánu neviděl. Neví, o čem mluví.“

Co z toho plyne?

Norsko dnes stojí v první linii nové studené války – doslova i obrazně. Jeho severní hranice se stala pomyslnou demarkační čarou mezi NATO a ruským jaderným impériem. A zatímco Západ řeší Ukrajinu, Blízký východ a Trumpovy výstřelky, Oslo tiše posiluje obranu, vyjednává s Rusy a připravuje se na scénář, který by ještě před pár lety zněl absurdně. Možná právě proto, že zní absurdně, by se mu mělo věnovat víc pozornosti.

Zdroj info: The Guardian

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?