Aktuálně:

Evropa chce být nezávislá na USA. Jenže se nedokáže shodnout sama se sebou

12.02.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Evropa chce být nezávislá na USA. Jenže se nedokáže shodnout sama se sebou

Když Donald Trump začal mluvit o možném převzetí kontroly nad Grónskem, evropští lídři si najednou uvědomili, že spoléhat se na americký deštník možná nebyl ten nejlepší dlouhodobý plán. Na mimořádném summitu v lednu zazněla velká slova o „strategické nezávislosti“ a „vlastní cestě“. Teď přichází neformální schůzka v Alden Biesen, kde se má z rétoriky stát realita. A právě tady se ukazuje, že cesta k evropské samostatnosti vede přes staré, dobře známé příkopy.

Francie versus Německo: klasický žánr

Emmanuel Macron v úterním rozhovoru pro několik evropských novin předvedl, co umí nejlépe – velkou vizi. Společné evropské půjčky na obranu a průmysl, politika „kupujte evropské“, silná Evropa schopná čelit Washingtonu i Pekingu. Berlín odpověděl promptně: ne, děkujeme. Německá vláda dala jasně najevo, že společný dluh považuje za odvádění pozornosti od skutečného problému – nízké produktivity evropské ekonomiky.

Oproti loňsku se situace paradoxně ještě zkomplikovala. Kancléř Friedrich Merz se spojil s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a místo společného dluhu prosazuje deregulaci a „nouzovou brzdu“ na novou legislativu z Bruselu. Francie chce víc Evropy, Německo s Itálií chtějí méně Bruselu. Severské a baltské země zase odmítají protekcionismus, který by podle nich jen přidal byrokracii tam, kde se Evropa snaží regulace odstraňovat.

Ty samé reformy leží na bruselských stolech už roky. Kapitálová unie, kterou podpořil i Mario Draghi jako klíčový krok k nezávislosti, nikam nepostoupila – členské státy chrání své bankovní sektory a nechtějí riskovat ztrátu kontroly nad národními finančními institucemi. Přinejmenším ironií osudu je, že právě ti, kdo reformy blokovali, teď volají po změnách nejhlasitěji.

Když se tank hádá s letadlem

Macron navíc pohrozil, že pozastaví francouzsko-německý program společného tanku, pokud Berlín bude dál blokovat pokrok na společném stíhacím letadle. Jinými slovy: dva největší hráči v Unii se hádají o zbrojní projekty v době, kdy by měli táhnout za jeden provaz.

Jenže právě tady je jádro pudla. Reformy, o kterých se teď mluví – dokončení jednotného trhu, kapitálová unie, společné obranné projekty – leží na stole roky, někdy i dekády. Každý souhlasí s cílem, nikdo se ale neshodne na cestě.

Trump v místnosti

Ne všichni chtějí riskovat vztahy s Washingtonem kvůli ochranářským evropským politikám. Někteří diplomaté doufají, že se vztahy s Trumpovou administrativou po grónské krizi vrátí do normálu. Macron ale varuje: „Když jsme opustili nejhorší fázi krize, objevila se zbabělá úleva. Po hrozbách a zastrašování Washington ustoupí a my si myslíme, že je po všem. Ale nemyslete si to ani na vteřinu… každý den přicházejí nové hrozby.“

Čtvrteční summit v Alden Biesen sice nevydá závazné závěry, ale nastaví politický směr pro Evropskou komisi. Dokáže sedmadvacítka překonat staré spory dřív, než ji realita donutí? Nebo budeme ještě dlouho sledovat, jak se Evropa hádá jestli má být víc evropská, nebo víc národní – zatímco svět kolem se rozhoduje bez ní?

Zdroj info: politico.eu

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.