Aktuálně:

Důchodový účet: Devět miliard v mínusu. A to je ještě dobrá zpráva

27.02.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Důchodový účet: Devět miliard v mínusu. A to je ještě dobrá zpráva

Konečně se to povedlo – příjmy důchodového systému loni rostly rychleji než výdaje. Český penzijní systém skončil v deficitu 9,2 miliardy korun, což zní dramaticky. Ale ve srovnání s rokem 2023, kdy schodek dosáhl téměř 73 miliard, jde vlastně o úspěch. Otázka ovšem zní: jak dlouho to vydrží?

Když se systém konečně nadechl

Loňský rok přinesl něco, na co jsme si téměř odvykli. Na pojistném se vybralo 712,7 miliardy korun, meziroční nárůst o sedm procent. Výdaje na penze a jejich správu dosáhly 722 miliard, meziročně vzrostly jen o 0,8 procenta.

Za tím stojí především oživení ekonomiky a růst mezd. A taky zabírá reforma z minulé vlády – omezení valorizací a přísnější pravidla pro předčasné penze dělají, co mají.

Jenže na začátku letošního roku se důchodový účet opět propadl do mínusu 2,8 miliardy korun. Je to sice méně než v předchozích čtyřech letech, ale bez strukturálních změn zůstává systém křehký.

Co přijde teď?

Česká správa sociálního zabezpečení vyplácí 2,35 milionu starobních důchodců, dalším stovkám tisíc invalidních a pozůstalostních penzistů. Průměrná starobní penze dosáhla loni 21 094 korun, letos po valorizaci vzrostla v průměru o 668 korun.

Současná vláda už ohlásila návrat k štědřejším valorizacím, zrušení pozastavení valorizace procentní výměry u předčasných důchodů a pravidelné navyšování penzí po osmdesátce. První novela má platit pravděpodobně až od roku 2028. Podle odhadů by zastropování věku odchodu do důchodu a vyšší valorizace mohly v budoucnu stát zhruba dvě procenta HDP.

Sotva se systém vzpamatoval, už dostane další ránu. A to v situaci, kdy demografický vývoj není zrovna příznivý a počet důchodců neustále roste.

Penzijní houpačka

Za posledních 25 let zaznamenal důchodový systém přebytek jen šestkrát – vždy na vrcholu ekonomické konjunktury. Jinak byl v deficitu. Nejvyšší propad přišel v roce 2023, kdy schodek dosáhl 72,8 miliardy. Následovaly roky 2012 a 2013 s deficitem kolem 55 miliard, což tehdy odpovídalo 16 procentům příjmů.

Systém je zkrátka silně závislý na hospodářském cyklu. Když ekonomika roste, rostou mzdy, rostou odvody. Když se ekonomika zadrhne, důchodový účet krvácí. A protože výdaje na penze jsou politicky citlivé, škrty přicházejí vždy s velkým zpožděním – pokud vůbec.

Loňský deficit 9,2 miliardy je tak vlastně dobrá zpráva. Ukazuje, že reformy mohou fungovat a že ekonomický růst dokáže systém stabilizovat. Dokážeme si tento úspěch udržet, nebo se vrátíme k politice, která slibuje víc, než si můžeme dovolit?

Zdroj info: ČTK

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.

Německo: Dotační velmoc, která se topí ve vlastních miliardách

20.04.2026, Autor: red

Berlín letos rozdá na dotacích 321 miliard eur. Suma, při které se člověku zatočí hlava – a která je větší než celý český státní rozpočet. Jenže místo ekonomického zázraku se Německo potýká se stagnací, továrny se přesouvají do Číny a velké koncerny berou peníze od státu, aby pak propouštěly doma. Jak je možné, že největší evropská ekonomika sází na masivní přerozdělování, zatímco výsledky zůstávají v nedohlednu?

Kreml lže o ekonomice. Švédská rozvědka varuje před katastrofou

20.04.2026, Autor: Marek Hájek

Švédská vojenská rozvědka varuje před „finanční katastrofou" ruské ekonomiky. Zatímco Moskva prezentuje optimistické statistiky, Stockholm tvrdí, že Kreml podhodnocuje rozpočtový deficit o 30 miliard dolarů a skutečná inflace je mnohem vyšší než oficiálních 5,86 procenta. Rusko podle švédských analytiků „žije na dluh" – a čas do kolapsu se krátí.

Putin ztrácí půdu pod nohama: Důvěra Rusů klesla na sedmileté minimum

20.04.2026, Autor: Josef Neštický

Šestý týden v řadě klesá podpora ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle státního průzkumného centra VCIOM se jeho hodnocení propadlo na 66,7 procenta – nejníž od začátku invaze na Ukrajinu. Důvěra v něj klesla na 72 procent. Vládnoucí strana Jednotné Rusko ztratila za jediný týden 2,4 procentního bodu a drží se na pouhých 27,3 procenta. 

Brusel chce tvrdší ruku. Jednotný trh EU se dusí ve vlastních pravidlech

19.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská komise přichází s novým plánem: přísnější sankce pro země, které brání volnému obchodu uvnitř Unie. Ursula von der Leyen chce dokončit reformu jednotného trhu do konce roku 2027 – a tentokrát to myslí vážně. Dokáže Brusel přimět členské státy, aby přestaly chránit své dvorky?