Úspěch CDU/CSU znamená kontinuitu německé ekonomiky

, která má zásadní vliv i na české hospodářství.
Nejistotu na trzích může vyvolat neúspěch vládních sociálních demokratů (SPD), a naopak zisk nevyzpytatelné Alternativy pro Německo (AfD). Bude záležet na tom, jak rychle se Merkelové podaří sestavit většinovou koalici, případně menšinovou vládu, a jak bude stabilní, shodli se analytici oslovení ČTK.
„Pokud by tento odklon voličských preferencí vstříc nesystémovým stranám typu AfD do budoucna pokračoval a sílil, mohly by se trhy postupem času dočkat i od vůdčích německých politiků zpochybňování současné podoby eurozóny a Evropské unie. To trhy pochopitelně vítat nebudou,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Úspěch AfD podle něj povede k posílení konzervativního křídla v rámci CDU/CSU, což ale bude vývoj, který bude trhům pro změnu spíše konvenovat.
Podle Davida Kocourka z Komerční banky před německou vládou stojí nové výzvy, které je potřeba řešit. Mezi hlavní patří reforma domácího hospodářství, která by podpořila rychlejší růst mezd jako základ pro silnou domácí poptávku. Na půdě EU či eurozóny pak bude pro novou vládu tématem posílení odolnosti eurozóny vůči krizím. Bude se také diskutovat o bankovní unii a společném ručení za vklady, dále také o integraci eurozóny.
Čím rychleji se vítězné CDU/CSU podaří sestavit vládu a čím stabilnější nové aranžmá bude, tím podle Kovandy lépe nejen pro německou, ale i pro českou ekonomiku. „Povolební vyjednávání ale mohou trvat až řadu měsíců a je možné, že jejich výsledek nebude znám ani do konce letošního roku. Nicméně stav německé ekonomiky i celé ekonomiky eurozóny je v současnosti natolik dobrý, že německé volby krátkodobě další zdárný vývoj evropské, německé ani české ekonomiky rozhodně neohrozí,“ dodal.
CDU/CSU získala podle prognózy pro veřejnoprávní televizi ARD 33,1 procenta hlasů, SPD 20,4 procenta. Obě strany současné velké koalice si tak oproti předchozím volbám značně pohoršily. CDU/CSU měla v roce 2013 podporu 41,5 procenta voličů, SPD 25,7 procenta. Souboj o třetí místo vyhrála podle odhadu se 13,2 procenta Alternativa pro Německo, která bude první pravicově populistickou stranou ve Spolkovém sněmu. V parlamentu bude také Levice s 8,9 procenta a Zelení s 9,3 procenta. Po čtyřleté přestávce se do něj vrátí svobodní demokraté (FDP) se ziskem 10,4 procenta hlasů.
ČTK