Americká ekonomika na začátku roku 2025 nečekaně zakopla – HDP kleslo o 0,5 %, ačkoliv ještě koncem loňska rostlo o solidních 2,4 %. Za tímto propadem stojí protekcionistická politika, masivní předzásobení firem i globální nejistota. Jaké jsou příčiny a co to znamená pro nás v Česku?
Když obr klesá na kolena
Americká ekonomika, dlouho považovaná za neotřesitelnou, se nyní potýká s nečekanými problémy. Podle dat Úřadu pro ekonomickou analýzu USA (BEA) kleslo HDP ve Spojených státech v prvním čtvrtletí 2025 o 0,5 %. Tento pokles je prvním výrazným útlumem po více než třech letech expanze. Oproti loňsku, kdy ve čtvrtém čtvrtletí 2024 ekonomika rostla o 2,4 %, je to skutečný šok. Jak je možné, že největší ekonomika světa tak rychle ztratila dech?
Co táhne Ameriku dolů?
Podívejme se na čísla. Jak ukazují data BEA, jedním z hlavních viníků je obrovský nárůst dovozu o 37,9 %, který souvisí s předzásobením firem před zavedením vysokých cel. Firmy se snažily nakoupit co nejvíc zboží, než nová obchodní politika Donalda Trumpa udeří plnou silou. Výsledek? Čistý vývoz šel dolů a tahal s sebou celé HDP. K tomu se přidává pokles federálních vládních výdajů o 4,6 %, což je nejvyšší propad od roku 1986, a zpomalení spotřebitelských výdajů na pouhých 0,5 % – nejpomalejší tempo od roku 2020.
Zajímavý je i smíšený obraz v průmyslu. Zatímco zpracovatelský průmysl rostl o 9,5 %, celkový průmyslový index v květnu 2025 klesl o 0,2 %, hlavně kvůli poklesu ve veřejných službách. A co inflace? Ta zůstává nad cílem americké centrální banky (Fed), když v květnu 2025 dosahovala 2,4 % meziročně podle indexu CPI, zatímco jádrová inflace (PCE) je na 2,6 %. Jinými slovy, ceny rostou rychleji, než by si kdo přál, a to i přes ekonomické zpomalení.
Protekcionismus jako obojetná zbraň
Když se podíváme do širšího kontextu, hlavní příčinou současného stavu je protekcionistická politika, kterou prosazuje Trumpova administrativa. Cla na dovoz z Číny, EU, Kanady či Mexika měla podle plánu chránit americké firmy a pracovní místa. Jenže, jak ukazují data, zatím spíš škodí. Masivní předzásobení zbožím před zavedením cel sice krátkodobě zvýšilo dovoz, ale dlouhodobě narušilo obchodní rovnováhu – deficit běžného účtu se prohloubil na 450,2 miliardy dolarů, což je 6 % HDP.
A co na to odborníci? Pesimisté varují před rizikem stagflace – tedy kombinace vysoké inflace a nízkého růstu – a odhadují pravděpodobnost recese na 40 až 70 %. Na druhé straně optimisté věří v „měkké přistání“, kdy by Fed mohl postupně snižovat úrokové sazby a ekonomiku stabilizovat. Předseda Fedu Jerome Powell zatím signalizuje opatrnost, ale i ochotu jednat, pokud data ukážou zlepšení.
Pohled do budoucna není jednoznačný. Základní scénář počítá s pokračujícím zpomalením růstu amerického HDP na 1,4 až 1,8 % v roce 2025, bez hluboké recese. Pokud však inflace zůstane vysoká a celní bariéry se ještě zvýší, hrozí stagflace. Naopak, při příznivém vývoji by mohlo dojít k „měkkému přistání“, kdy Fed sníží úroky a ekonomika se v druhé polovině roku 2025 či v roce 2026 zotaví. Nejhorší scénář – recese s pravděpodobností kolem 40 % – by znamenal další pokles spotřeby, investic a nárůst nezaměstnanosti.
Americká ekonomika v roce 2025 ukazuje, jak křehká může být i ta největší světová síla. Pokles HDP o 0,5 % není jen statistika – je to varování, že protekcionismus a globální nejistota mohou mít dalekosáhlé důsledky.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Bea.gov
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
