Aktuálně:

Británie chce do Evropské celní unie

04.07.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Británie chce do Evropské celní unie

Pět let po brexitu se Británie znovu ocitá na rozcestí. Zvažuje užší spolupráci s Evropskou unií skrze celní dohody, konkrétně přistoupení k Panevropsko-středomořské úmluvě (PEM), která by mohla zmírnit obchodní bariéry.

Po brexitu: Obchodní realita bolí víc, než se čekalo

Představte si, že jste malý podnikatel z Británie, který vyváží zboží do EU. Ještě před rokem 2020 jste jen naložili kamion a jeli. Dnes? Papírování, celní deklarace, pravidla původu a fytosanitární kontroly. Není divu, že od odchodu Británie z EU přestalo do Unie vyvážet přes 16 400 firem, jak ukazují data z ekonomické analýzy UK pro rok 2025. Nejmenší podniky zaznamenaly pokles exportu až o 30 %. To je tvrdá realita brexitu, která se dotýká nejen velkých hráčů, ale hlavně těch, kteří nemají kapacity na administrativní maraton.

Když se podíváme na absolutní čísla, obchodní vztahy s EU zůstávají pro Británii klíčové. Podle statistik obchodu UK za rok 2024 tvoří vývoz do EU 41 % celkového exportu (358 miliard liber) a dovoz z EU dokonce 51 % (454 miliard liber). Jinými slovy, přes polovinu britského zahraničního obchodu stále směřuje za Lamanšský průliv. Jenže Dohoda o obchodu a spolupráci (TCA) z roku 2020, která měla být záchranou, sice zrušila cla a kvóty, ale přinesla nové netarifní bariéry. A ty, jak se zdá, dusí ekonomiku víc, než si kdo představoval.

Celní unie jako lék?

Co tedy s tím? Laboristická vláda Keira Starmera, která je u moci, pevně vylučuje návrat do plné Evropské celní unie, tedy do systému, kde by Británie zrušila cla s EU a přijala společný vnější tarif vůči třetím zemím. Místo toho se na stole objevuje pragmatický kompromis – přistoupení k Panevropsko-středomořské úmluvě (PEM). Co to znamená? Jednoduše řečeno, jde o dohodu, která zjednodušuje pravidla původu zboží a umožňuje takzvanou kumulaci materiálů z více zemí. Výrobce by tak nemusel složitě dokazovat, že všechny součástky pocházejí z Británie, aby mohl využít preferenční tarify.

Tento krok by mohl být významnou úlevou. Jak ukazují odhady Liberálních demokratů, užší celní spolupráce by mohla zvýšit britské HDP až o 2,2 %. Na druhou stranu, Úřad pro rozpočtovou odpovědnost UK varuje, že brexit už teď snížil produktivitu o 4 % a objem obchodu o 15 %, přičemž HDP kleslo o 2–4%. 

Argumenty na obou stranách barikády

Proč tedy nevstoupit do celní unie rovnou? Zastánci užší spolupráce, včetně podnikatelských organizací jako British Chambers of Commerce, argumentují jasně: snížení byrokracie, rychlejší obchodní toky a podpora klíčových odvětví, jako je automobilový průmysl. Navíc by to mohlo vyřešit chronický problém severoirské hranice, který zůstává trnem v oku obou stran. A co víc, stabilita a předvídatelnost by mohly přilákat zahraniční investice, které Británie po brexitu zoufale potřebuje.

Na druhé straně stojí skeptici. Ztráta nezávislé obchodní politiky je pro mnohé nepřijatelná. Pokud by Británie vstoupila do celní unie, nemohla by samostatně vyjednávat dohody s třetími zeměmi, což je jeden z hlavních pilířů brexitové ideologie. Konzervativní opozice a Reform UK navíc varují, že jakýkoliv návrat ke strukturám EU je politickou kapitulací. A někteří analytici, například z Institute for Fiscal Studies, upozorňují, že celní unie by příliš nepomohla sektoru služeb, který je pro britskou ekonomiku klíčový. Máme tedy před sebou otázku: je to skutečně lék, nebo jen placebo?

Česká republika je významným obchodním partnerem Británie, i když export do UK klesl z 4. na 8. místo mezi našimi vývozními destinacemi. Přetrvávající bariéry ztěžují život českým firmám, zejména v automobilovém, strojírenském a potravinářském sektoru. Vyšší logistické náklady a administrativní zátěž nejsou jen britským problémem – dopadají i na naše podnikatele. Pokud by Británie přistoupila k PEM, mohlo by to přinést úlevu i českým exportérům..

Mezi pragmatismem a ideologií

Co tedy čekat? Nejpravděpodobnější scénář, jak naznačují analýzy think-tanků jako Centre for European Reform, je pokračování dílčích dohod bez návratu do celní unie. Přistoupení k PEM by mohlo být prvním krokem, ale politická realita v Británii i EU naznačuje, že hlubší integrace zůstane tabu. Na stole jsou i rizika – další zpřísnění bariér by mohlo obchodní toky ještě více zkomplikovat. My všichni, ať už v Praze nebo Londýně, můžeme jen doufat, že pragmatismus nakonec zvítězí nad ideologií. Koneckonců, obchod není jen o číslech, ale o lidech, kteří za nimi stojí.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: politico.eu


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.