Když belgická policie vtrhla do budov unijní diplomacie a zadržela bývalou šéfku EEAS Federicu Mogheriniovou, Evropská komise rychle vysvětlila: to není náš problém. Jenže hranice mezi institucemi nejsou tak ostré, jak by se mohlo zdát.
Razie, která otřásla Bruselem
Úterní svítání přineslo do bruselských kanceláří Evropské služby pro vnější činnost nezvyklý pohyb. Belgické úřady na pokyn Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedly razii v administrativní budově EEAS. Cílem vyšetřování bylo podezření z podvodného zadání zakázky na provozování akademie pro budoucí unijní diplomaty. V centru pozornosti stojí College of Europe v Brugách – prestižní instituce, kde dnes působí jako rektorka právě Federica Mogheriniová, bývalá vrcholná diplomatka EU.
Spolu s ní byl zadržen Stefano Sannino, bývalý generální tajemník EEAS. A tady začíná být situace pro Ursulu von der Leyenovou nepříjemná. Sannino totiž letos v únoru přešel do Evropské komise, kde převzal vedení nově vytvořeného departmentu pro Blízký východ, severní Afriku a Perský záliv.
„To není náš problém“
Reakce Komise byla rychlá a jednoznačná. „Není to Komise, ale jiná instituce, která je vyšetřována,“ prohlásil unijní úředník. Tři další představitelé Komise důrazně argumentovali, že vyšetřování se týká období, kdy Sannino působil v EEAS, nikoli v Komisi.
Realita je ale komplikovanější. Podle čtyř zaměstnanců EEAS se kolem Sannina objevovaly otázky už dříve. Týkaly se způsobu, jakým obsazoval lukrativní diplomatické posty – údajně s výraznou preferencí vybraných kandidátů. Úředníci z protikorupčního úřadu OLAF navštívili Sanninovu kancelář ještě před jeho odchodem z EEAS.
Co věděla Komise, když Sannina najímala? Podle unijního úředníka nic. EPPO požádal o zrušení Sanninovy diplomatické imunity už v září – ale žádost směřovala do EEAS, nikoli do Komise. Ta prý nebyla informována.
Když se čistí cizí nepořádek
Ve středu Sannino rezignoval. Von der Leyenová tak má problém z krku – přinejmenším formálně. Načasování je pro ni citlivé: právě se snaží získat podporu pro Ukrajinu před prosincovým summitem EU. Útoky na její osobu kvůli skandálu v jiné instituci označují její spolupracovníci za nespravedlivé.
Podobně se brání i současná šéfka EEAS Kaja Kallasová, bývalá estonská premiérka, která nastoupila do funkce teprve v prosinci 2024. V dopise zaměstnancům napsala, že ji obvinění „hluboce šokovala“, ale zdůraznila, že se týkají doby před jejím příchodem. Od svého nástupu prý spustila reformy včetně „Strategie proti podvodům“ a posílila spolupráci s OLAF a EPPO.
Belgická justice pod drobnohledem
Dva unijní úředníci si navíc posteskli nad kvalitou belgického soudnictví. Připomněli mediálně atraktivní razii v případu „Qatargate“ z prosince 2022 – jenže od té doby se případ posunul dál, než by chtěli připustit. V roce 2025 došlo k novým obviněním. Podobně vyšetřování lobbingu čínského Huawei z března 2025 nezmizelo v propadlišti dějin: v dubnu bylo obviněno osm osob z korupce.
Efektní tiskové konference a zadržení podezřelých vypadají dobře v médiích. Ale spravedlnost má své tempo – a to nemusí odpovídat politickému kalendáři.
Mogheriniová, Sannino i další zadržení jsou samozřejmě považováni za nevinné, dokud soud nerozhodne jinak. Ale politická škoda už vznikla. A von der Leyenová, ať chce nebo ne, se ocitá v situaci, kdy musí vysvětlovat, proč si Komise najala člověka, kolem kterého se táhly otazníky.
Brusel neustále káže o transparentnosti, protikorupčních opatřeních a důvěře občanů. A pak se ukáže, že vlastní instituce buď nevědí, co se děje metr vedle, nebo to vědět nechtějí. Jak má vypadat důvěryhodnost projektu, který nedokáže hlídat vlastní dvůr?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
