Aktuálně:

Putin míří do Dillí. Indie si jede své – a Amerika se může dívat

05.12.2025, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 5
Putin míří do Dillí. Indie si jede své – a Amerika se může dívat

Zatímco Washington hrozí cly a Brusel káže o hodnotách, Indie chystá rudý koberec pro Vladimira Putina. Ruský prezident přiletí na dvoudenní summit, který má jasný vzkaz: New Dillí si nenechá diktovat, s kým obchodovat. A už vůbec ne od Donalda Trumpa.

Obchod kvete, sankce neplatí

Bilaterální obchod mezi Indií a Ruskem dosáhl ve fiskálním roce končícím v březnu 2025 rekordních 68,7 miliardy dolarů. Ještě v roce 2021 to bylo sotva 13 miliard. Indie se stala druhým největším odběratelem ruské ropy hned po Číně – ruská ropa dnes tvoří zhruba 40 % indického importu této suroviny.

Jenže tady je háček: z těch téměř 69 miliard připadá na indický export do Ruska pouhých 4,88 miliardy. Zbytek? Ropa, ropa a zase ropa. Premiér Naréndra Módí proto bude na Putina tlačit, aby Moskva otevřela dveře indickým strojům, chemikáliím a farmaceutickým výrobkům. Cíl je jasný: dostat bilaterální obchod do roku 2030 na 100 miliard dolarů – a tentokrát vyváženěji.

Amerika hrozí, Indie pokrčí rameny

Spojené státy uvalily na Indii dodatečné clo 25 % jako „trest“ za nákupy ruské ropy. Celková sazba na indické zboží tak dosáhla 50 %. Washington tvrdí, že Indie nakupuje levnou ruskou ropu, zpracovává ji a prodává dál s pěkným ziskem, čímž de facto financuje válku na Ukrajině.

New Dillí odpovídá suše: jde o energetickou bezpečnost 1,4 miliardy lidí. Indie sice rozšiřuje spolupráci s USA v oblasti zkapalněného plynu, zároveň ale snižuje nákupy ruské ropy – ne kvůli americkým hrozbám, ale kvůli sankcím na Rosněfť a Lukoil. Analytici předpokládají, že ruský export do Indie klesne jen dočasně a brzy se obnoví přes zprostředkovatele, kteří dokážou sankce obejít.

Obrana, jaderná energie a Su-57

Summit nebude jen o ropě. Na stole jsou kontrakty na ruské stíhačky Su-57 páté generace a pokročilý raketový systém S-500. Indie už dlouhodobě spoléhá na ruské zbraně – mezi lety 2020 a 2024 pocházelo 36 % indického zbrojního importu z Ruska. Jenže tento podíl klesá. Ještě v letech 2010–2014 to bylo 72 %. Indie dnes diverzifikuje dodavatele směrem k Francii, Izraeli a paradoxně i USA.

Někteří experti ale pochybují, že Moskva dokáže velké zbrojní zakázky vůbec splnit. Rusko má problémy s dodávkami už objednaných systémů S-400 kvůli nedostatku čipů. A zájem Indie o Su-57? Podle analytiků spíš vlažný. Zajímavější je civilní jaderná spolupráce – Rusko nabízí technologie pro malé modulární reaktory, které by mohly Indii pomoci v energetické transformaci.

Balancování mezi velmocemi

Indie hraje riskantní hru. Na jedné straně potřebuje USA jako protiváhu vůči Číně. Na druhé straně nechce ztratit Rusko jako stabilního partnera – zvlášť když Washington působí pod Trumpem nepředvídatelně.

Putinova návštěva přichází v době, kdy se Trump snaží zprostředkovat mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Kreml potvrdil, že se Putin sešel s Trumpovým zvláštním vyslancem a jeho zetěm Jaredem Kushnerem – schůzka byla konstruktivní, ale bez průlomu.

Indie si jede své. A dává najevo, že si nenechá diktovat ani od Washingtonu, ani od Bruselu. Jak dlouho si může dovolit sedět na dvou židlích najednou?

Zdroj info: CNBC

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.